„Udání dostáváme. Není jich moc, ale nějaká občas přijdou. Samozřejmě je prověřujeme,“ řekl šéf bytového úseku Správy domovního fondu v Olomouci Josef Kaštil.
Na podivnosti s byty se zaměřilo sdružení Hnutí občanské sebeobrany, které před časem vzniklo v Olomouci, aby přimělo město k uvolnění privatizace. Jeho členové pátrali mimo jiné i po tom, jak se některé městské byty využívají. Dospěli k závěrům, že někteří lidé, mezi nimiž jsou i významní regionální politici, získali byty snadněji než ostatní, a navíc je pronajímají. Informace pak předali poslankyni Kateřině Dostálové (ODS), která se v bytové politice Olomouce začala před časem angažovat.
„Mám informace od hnutí, podle nichž někteří lidé získali podivným způsobem byt, přitom ho nepotřebují, a navíc jej pronajímají. Neříkám, že to není právně v pořádku, ale považuji tyto transakce přinejmenším za nemorální,“ řekla poslankyně a zdůraznila, že informace od hnutí sama neověřovala.
„PODIVÍNI“ MEZIHORÁK A HORÁKOVÁ
Mezi „podivnými příklady“ ovšem jmenovala mimo jiné olomouckého senátora Františka Mezihoráka (ČSSD) a krajskou radní a ředitelku zdravotnické firmy SPEA Marii Horákovou (KDU-ČSL).
Mezihorák bydlel v jednopokojovém bytě v domě s pečovatelskou službou. Vyměnil ho za obvyklý jednopokojový byt v domě, který město určilo k prodeji. V novém bytě ale nebydlí.
„Senátorské povinnosti vyžadují, abych často pobýval v Praze, jinak jsem u přítelkyně. Jednopokojový byt, jenž jsem koupil, stále vlastním a nyní tam bydlí známá,“ přiznal senátor. „Až vyprší moje senátorské povinnosti a já se nerozhodnu jinak, zase se do něj vrátím,“ tvrdí Mezihorák.
Naopak krajská radní Horáková se proti nařčení razantně ohradila. „Jsou to fantasmagorie, které jsem nezažila. Hnulo mi to žlučí. Budu žádat nápravu stejným způsobem, jinak se budu s paní poslankyní bavit v rovině trestního práva,“ reagovala Horáková, která nařčení považuje i za poškození její firmy.
Horáková vyrůstala s rodiči v domě v Legionářské ulici 5. Ačkoli bydlí jinde, do domu dochází, neboť se stará o blízké známé svých rodičů. „Pečuji o ně, ale nemám potřebu se tím chlubit. Ten byt jsem nekoupila, nejsem tam hlášená a nemám s ním vůbec žádné úmysly,“ dodala Horáková.
DOKÁZAT MACHINACE NENÍ JEDNODUCHÉ
Hnutí občanské sebeobrany, které poslankyni Dostálové poskytlo informace, vypracovalo jednostránkový dokument se čtyřmi příklady podivného nakládání s byty. Případ radní Horákové je jedním z nich. Informace z materiálu prověřovali pracovníci olomoucké domovní správy. „Nic z toho není pravda. Pokud se tam píše o nějakých výměnách bytů, jsou naprosto legitimní,“ uvedl Josef Kaštil.
„Šli jsme po určitých věcech a narazili jsme na řadu nesrovnalostí. Machinace jsou evidentní, ale těžko se dokazují. My se k informacím dostáváme se zpožděním jednoho až dvou měsíců, a to je snadné zahladit stopy,“ namítl však mluvčí hnutí Jan Jelínek.
Informace z dokumentu se dostaly i do vedení magistrátu. „Neoficiálně jsem se o tom dozvěděl a jako každou takovou informaci jsem si to nechal prověřit. Nezakládá se to na pravdě, takže na to nebudu reagovat. V opačném případě bych to projednal s radou,“ řekl primátor Olomouce Martin Tesařík (ČSSD).
Také jeho náměstek Pavel Horák (KDU-ČSL), pod kterého Správa domovního fondu spadá, se o pronájmech bytů doslechl. „Zástupce hnutí jsem na dnešek pozval do našeho stranického klubu, protože se zajímají o transformaci domovní správy. Při té příležitosti s nimi proberu i tyto záležitosti,“ uvedl Horák.
PRONÁJMY MĚSTSKÝCH BYTŮ SPRÁVCE POVOLÍ
Tak jako se Správa domovního fondu Olomouce zabývala informacemi od Hnutí občanské sebeobrany, dostává i jiná udání o černých podnájemnících. „Pokud se takový případ potvrdí, zahájíme s nájemníkem řízení. Je to důvod k výpovědi. Párkrát už jsme to takto řešili,“ uvedl Kaštil.
Kdo by si ale myslel, že nájemník městského bytu vůbec nemůže byt pronajmout, mýlil by se. Správa ročně povolí desítky takových žádostí. „Důvodem může být dlouhodobá zahraniční cesta, vojenská služba nebo třeba i výkon trestu,“ vypočítal Kaštil, který si nemyslí, že by v Olomouci bylo mnoho lidí, kteří mají dva byty a mohou tím pádem jeden z nich pronajímat. „Městských bytů navíc v posledních letech dost ubylo, takže to rozhodně není hromadný jev,“ dodal k pronájmům Kaštil.
POSLANEC NEMÁ ŘÍKAT NEOVĚŘENÉ INFORMACE
Pokud se udání nepotvrdí, skončí v koši. Zastupitelka Horáková ovšem hrozí poslankyni Dostálové žalobou za to, že o její bytové situaci lživě informovala novináře, a že se dokument, na němž bylo její jméno i název firmy, dostal na veřejnost. Měla na to právo?
„Člověk může novinářům sdělit i neověřené informace. Záleží totiž na nich, jak s nimi naloží. Pokud novinář informace v takovém stavu zveřejní, tedy je neověří, je za ně odpovědný sám,“ vysvětlil olomoucký advokát Petr Dítě. O pomluvu by šlo v případě, že by si člověk informace vymyslel a úmyslně je šířil, což by se muselo prokázat.
Existuje stejná ochrana, i v případě, že neověřené informace sděluje novinářům poslanec? „To už je v rovině morálky. Když jsem politik, musím vážit, co říkám. Když to neumím, mám jít od toho,“ míní advokát.