Pro rezoluci hlasovalo 36 poslanců, proti bylo 18. Změny v ústavě schválené federálním parlamentem značně omezují vliv Černé Hory v rámci Jugoslávské svazové republiky.
Jeden z dodatků ústavy mění dosavadní volbu jugoslávského prezidenta parlamentem na přímou volbu.
Přímá volba hlavy státu umožní nyní jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi, kterému v červenci příštího roku končí mandát bez možnosti obnovy, aby se znovu ucházel o nejvyšší funkci, a to ve dvou funkčních obdobích.
Podle druhého dodatku mají být napříště přímo voleni také poslanci horní komory federálního parlamentu, zatímco doposud byli voleni parlamenty Srbska i Černé Hory, přičemž každá z republik měla po 20 křeslech.
V rezoluci se uvádí: "Parlament neuznává a nepřijímá změny jugoslávské ústavy, protože byly přijaty nezákonným a nelegálním federálním parlamentem proti vůli většiny občanů Černé Hory a protože jsou hrubým porušením ústavních práv Černé hory."
Rezoluce rovněž vyzývá jugoslávskou armádu, aby se nenechala zneužít politiky, a obrací se na mezinárodní společenství, aby pomohlo řešit tuto krizi mírovou cestou.
Předseda vlády Filip Vujanovi† poslancům vysvětlil právní aspekty rezoluce a prohlásil, že změny v jugoslávské ústavě odhlasované v Bělehradě jsou "absurditou a právním nesmyslem".
Podle něho ničí princip společného státu dvou rovnoprávných republik a snaží se "změnit Jugoslávii v jedno Velké Srbsko".
Poradce prezidenta Djukanoviče Miodrag Vukovi† upozornil, že Černá Hora "nespadne do Miloševičovy léčky a neudělá ukvapený krok, kterým by byla radikální reakce na radikální opatření bělehradské diktatury".
Ministr spravedlnosti Dragan Šoc varoval, že ústavní změny povedou k rozpadu Jugoslávie, v níž po desetiletí balkánských válek zbyly jen Srbsko a Černá Hora.
Bělehrad nikdy neuznal platnost volby Djukanoviče černohorským prezidentem v roce 1997, Černohorské vedení zase bojkotuje federální instituce, hlavně parlament, protože je považuje za nelegální.
Černohorská vláda odmítla změny jugoslávské ústavy už ve čtvrtek.
"Poslední změny představují klasickou ústavní destrukci," prohlásil místopředseda vlády Černé Hory Dragiša Burzan. "Je to nelegální, nezákonné a nepřijatelné," dodal.
Miloševičovi spojenci tvrdí, že přímá volba prezidenta propůjčuje tomuto úřadu největší možnou demokratickou legitimitu".
Srbský ultranacionalista Vojislav Šešelj tvrdí, že tato iniciativa posílí federální stát a pomůže vyřešit některé politické problémy.
Opoziční poslanec Vladeta Jankovič z Demokratické strany však namítá: "Místo toho abychom respektovali ústavu, přizpůsobujeme ji zájmům jediného člověka, který chce vládnout navždy a přecházet z jedné funkce do druhé."
Demokratická alternativa poukazuje na to, že navzdory tomu, že byl Miloševič obviněn Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii z válečných zločinů, doufá, že bude vládnout navždy.
"Prezident se ale mýlí, pokud si myslí, že mu ústavní změny zajistí azyl a trvalou vládu," uvádí v prohlášení.
Nynější mandát vyprší Miloševičovi, kterého v roce 1997 zvolil parlament, příští rok v červenci. Předtím, než se stal hlavou jugoslávského státu, byl od roku 1989 do 1997 srbským prezidentem.
