„Vzali jsme si úvěr na miliardu dolarů (21,8 miliardy korun), který představuje třetinu celkového dluhu spojeného s Číňany,“ citovala veřejnoprávní televize RTCG místopředsedu černohorské vlády Dritana Abazoviče.
Balkán: Evropská unie zabouchla dveře, jiní ucítili šanci |
„Prosíme vás o pomoc se splacením těchto peněz, abychom tento závazek nahradili závazkem u nějaké evropské banky (...) a ukončili čínský vliv,“ řekl ve středu Abazović před zahraničním výborem Evropského parlamentu.
Podle dohody černohorské vlády s čínskou stavební firmou CRBC, která je hlavním zhotovitelem projektu, měl být první úsek dálnice vedoucí z přístavu Bar na jaderském pobřeží do Boljare na hranici se Srbskem hotov v roce 2019. Zprovozněn však přes smluvní závazek čínské strany dosud nebyl.
Půjčku na stavbu prvního úseku poskytla čínská státní banka Exim Bank. Podle serveru Balkan Insight se balkánská země s pouhými 620 tisíci obyvateli dvakrát neúspěšně snažila sehnat financování druhého ze tří úseků u Evropské investiční banky.
Dvě studie proveditelnosti mezinárodních konzultačních firem nicméně konstatovaly, že stavba dálnice se kvůli nízkému očekávanému provozu nemůže vyplatit.
Jedním z prvních kroků nového černohorského kabinetu, který nastoupil v prosinci po téměř třicetileté dominanci socialistů prezidenta Mila Djukanoviče, byla půjčka 750 milionů eur (19,6 miliardy korun) na finančních trzích.
Černé Hoře povládne opozice, prozápadní prezident uznal prohru |
Vládní představitelé argumentovali, že tím Černá Hora odvrátila blížící se bankrot, neboť bývalá vláda socialistů za sebou zanechala zcela prázdnou státní pokladnu.
Podle opozice se však vydání dluhopisů uskutečnilo netransparentně a představuje největší zadlužení v dějinách země.
Stavba dálnice čínskou firmou se stala předmětem sporů také z hlediska škod na životním prostředí. Prokuratura začátkem března zahájila vyšetřování čínské firmy CRBC kvůli údajné devastaci kaňonu řeky Tara zapsaného za seznamu světového dědictví UNESCO.
