Obce se teď budou moci rozhodnout, zda připustí, aby na jejich území byly herny s videoloterijními terminály. Ty dosud povolovalo ministerstvo financí a obce proti tomu marně protestovaly.
Poslanci kývli i na to, aby obce mohly za tři roky vykázat i ty provozovatele heren s videoloterijními terminály, které už dříve získaly povolení od ministerstva. VV marně prosazovaly, aby obce mohly tyto herny vyhnat už po roce. Kritici tomuto návrhu Věcí veřejných ale vyčetli, že by pak hrozily arbitráže majitelů heren vůči státu.
Prošel i návrh, podle nějž se sjednotí výše odvodů pro všechny společností, které provozují hazard, na dvacet procent z jejich výtěžku. "To je naprosto nedostatečné. Polovina z této vybrané částky by měla směřovat do státního rozpočtu, ne do nějakých neprůhledných nadací jako dosud," kritizoval to poslanec Věcí veřejných Josef Novotný.
Miroslav Kalousek při jednání Sněmovny, kde poslanci jednali o zvýšení DPH.
Zdanění hazardu devatenáctiprocentní daní z příjmu, jak ji musí platit jiné firmy, poslancům slíbil ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09.
"Zavedení loterijní daně je součástí nového zákona o dani z příjmu. Je to naprostý průlom, který způsobí, že loterijní společnosti se stanou řádnými subjekty daňového práva," řekl Kalousek.
Poslanci nezablokovali sázení u zahraničních společností na internetu
Zkritizoval část návrhu svého stranického kolegy, poslance Jana Farského, který jeho kritici označili za pokus o cenzuru internetu.
"Cenzuru internetu nemohu podpořit už jenom proto, že si to nedokážu technicky představit. Kdyby to technicky šlo, tak jsem nikdy nedovolil kurzové sázky na internetu. Já je dovolil jenom proto, že bylo naprosto absurdní, aby tady tyto hry provozovaly všechny společnosti se sídlem v zahraničí, jenom ty se sídlem doma je provozovat nesměly. A internet nemá hranic," řekl Kalousek.
Jan Farský, TOP09
Pro návrh blokovat servery zahraničních sázkových společností, které nemají sídlo v Česku ani povolení od českého ministerstva financí, nakonec nebyl ani Farský. Navrhoval, aby banky nemohly provádět převody na účty těchto společností a aby internetoví provideři znemožnili přístup na jejich stránky.
Proti tomu se na internetu zvedla vlna odporu a výsledkem byla petice Internet bez cenzury, kterou do úterního odpoledne podepsalo přes 13 tisíc lidí. Pro blokování stránek zahraničních společností bylo jen 19 poslanců a spadl pod stůl.
