Nelegální obchod s tygřími kostmi se podařilo rozbít díky operaci KOSTKA, která probíhala přes dva roky. Na konci letošního března se podařilo zabavit velké množství drápů, zubů, kostí a rozsekaných částí těl zvířat. Policisté pak zadrželi dva lidi, informovali zástupci úřadů na pondělní tiskové konferenci.
„Obchod organizuje asijská komunita usazená v ČR. Veškeré produkty míří do Asie, kde je velká poptávka ze strany tradiční čínské medicíny. Ceněny jsou zejména exempláře podléhající mezinárodní úmluvě o obchodu s ohroženými druhy CITES. Nejčastěji se jedná o tygra. Využívají se všechny části jeho těla, například k léčbě pohybového aparátu. Dále se využívá levhart nebo nosorožec. Jeho rozemletý roh prý lečí zimnici, artritidu, revmatologické potíže či dentální potíže,“ vysvětlil ředitel odboru pátrání Celní správy Aleš Hrubý.
V návaznosti na předešlou operaci zahájili celníci s inspektory České inspekce životního prostředí akci TYGŘÍ OKO, která probíhala na Letišti Václava Havla od ledna do března letošního roku. V rámci kontrol téměř 7 400 zavazadel na linkách Praha - Vietnam se podařilo zadržet 44 exemplářů ohrožených druhů.
„Jednalo se například o výluh z tygra, masti s medvědí žlučí, preparáty z rohů antilopy sajgy a z pižma jelínka kabara. Zadržen byl i přívěsek ze špičáku velmi vzácného levharta mandžuského,“ uvedla Pavla Říhová, vedoucí oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES.
O osudu zabavených věcí rozhodne ministerstvo
Jihočeští celníci pak v dubnu minulého roku provedli akci EBUR, v rámci které prověřovali skupinu lidí zabývající se obchodováním s nelegálně získanou slonovinou. „Zadrženo bylo celkem pět pachatelů, kteří dováželi slonovinu ze západní Evropy do České republiky a následně ji na internetu vydávali za starožitnost (nepodléhá omezením vyplývajícím z úmluvy CITES, pozn. red.),“ řekl Hrubý s tím, že se podařilo zajistit až 126 kilogramů slonoviny v hodnotě šesti milionů korun.
O dalším osudu zadržených předmětů rozhodne ministerstvo životního prostředí. „Předměty projdou procesem zabavovacího řízení. Pokud to bude úspěšné, pak se jeho vlastníkem stane ministerstvo, které rozhodne, co se s nimi dále stane. Nemohou už být prodány. Je otázka, zda se použijí k výstavním nebo výukovým účelům. Část může být zničena,“ připustila Říhová.
Enviromentální kriminalita je podle Celní správy jednou z největších hrozeb pro společnost z hlediska mezinárodního zločinu. Prostředky z tohoto obchodování míří pomocí reinvestic do dalších odvětví - obchodu se zbraněmi, drogami nebo nelegální migrace. Obchod se slonovinou pak využívají teroristické organizace jako Boko Haram, aš-Šabáb nebo Islámský stát.
