Někteří z velkých favoritů nedávných měsíců se vyřadili sami, jako Bill Clinton, jehož odsunula aféra Lewinská.
Jiní neměli šanci nikdy, jako třeba Phra Dhammapitaka, opat chrámu Yanawaetkawan v kambodžském Nakhom Pathonu.
Anebo Richard Holbrooke, diplomatický kouzelník, jenž dojednal už druhý mír na Balkáně. Ten druhý, kosovský, stihl až po uzávěrce.
Jiné osobnosti, papež Jan Pavel II., generální tajemník OSN Kofi Annan, jihokorejský prezident Kim Dae-jung či jeho tchajwanský protějšek Lee Teng mají sice hodně respektu, ale málo nadějí.
Bude mít šanci Václav Havel? Proč ne, říkají někteří, včetně laureráta ceny z roku 1996, timorského aktivisty Ramose Horty. Další připomínají, že pětičlenná komise, která nového nositele ceny vybírá, ráda přihlíží k velkým výročím. Jeden Nor blízký komisi řekl, že letos se Havlova kandidatura diskutovala více než jindy, protože je třicáté výročí okupace bývalé ČSSR, Havel má chatrné zdraví a už byl nominován několikrát.
"Kdyby mi ji nabídli, neodmítl bych," řekl prezident při zářijové návštěvě USA, když byl dotázán, co říká tomu, že je jedním z uchazečů. Dodal ale, že by vybral někoho jiného než profesionálního politika. "Zajišťovat mír je přece jejich povinnost, za to jsou placeni."
Ředitel Nobelova institutu Geir Lundestad řekl, že komise k výročím skutečně ráda přihlíží, protože několik členů včetně předsedy je historiky. "Výročí pro nás opravdu mají větší význam než pro jiné lidi."
Ale přesto možná komise letos hleděla jinam. Zmiňovaný zdroj z Osla řekl, že Havel letos není tím favoritem.
Tak kdo tedy?
Možná humanitární organizace, ty mají letos hodně šancí. Lékaři bez hranic, kteří pomáhají trpícím - a nasazují životy - při pohromách, válkách a epidemiích na všech polednících. Možná Armáda spásy. A možná také kolumbijské dětské Mírové hnutí, jež vedlo kampaň proti brutálnímu násilí ve své zemi.
Avšak jiný hlas z Norska citovaný agenturou AP řekl: "Mnoho šipek ukazuje k Severnímu Irsku." Skutečně, za hlavní favority jsou považováni lidé, kteří po letech sektářského násilí udělali průlom a přinesli do Ulsteru velkou naději na mír. Na prvním místě je tamní politik John Hume, po něm David Trimble a Gerry Adams. Za nimi následují další: premiéři Británie a Irska Tony Blair a Bertie Ahearn či americký vyjednavač George Mitchell.
Anebo to bude přece jen někdo jiný? I přes spekulace o Ulsteru si je Geir Lundestad jistý: "Od 2. října, kdy jsme laureáta vybrali, jsme nezaznamenali žádný únik informací," řekl včera agentuře Reuters.
Jsou však signály, které svědčí o opaku a mluví pro Severní Irsko. Na slavnostní předání ceny byla pozvána irská rocková skupina Cranberries a norská tisková agnetura NTB i hlavní rozhlasová stanice NRK, podle Reuters většinou o výsledku dobře informované, již poslaly své londýnské zpravodaje do Belfastu.
Jiní neměli šanci nikdy, jako třeba Phra Dhammapitaka, opat chrámu Yanawaetkawan v kambodžském Nakhom Pathonu.
Anebo Richard Holbrooke, diplomatický kouzelník, jenž dojednal už druhý mír na Balkáně. Ten druhý, kosovský, stihl až po uzávěrce.
Jiné osobnosti, papež Jan Pavel II., generální tajemník OSN Kofi Annan, jihokorejský prezident Kim Dae-jung či jeho tchajwanský protějšek Lee Teng mají sice hodně respektu, ale málo nadějí.
Bude mít šanci Václav Havel? Proč ne, říkají někteří, včetně laureráta ceny z roku 1996, timorského aktivisty Ramose Horty. Další připomínají, že pětičlenná komise, která nového nositele ceny vybírá, ráda přihlíží k velkým výročím. Jeden Nor blízký komisi řekl, že letos se Havlova kandidatura diskutovala více než jindy, protože je třicáté výročí okupace bývalé ČSSR, Havel má chatrné zdraví a už byl nominován několikrát.
"Kdyby mi ji nabídli, neodmítl bych," řekl prezident při zářijové návštěvě USA, když byl dotázán, co říká tomu, že je jedním z uchazečů. Dodal ale, že by vybral někoho jiného než profesionálního politika. "Zajišťovat mír je přece jejich povinnost, za to jsou placeni."
Ředitel Nobelova institutu Geir Lundestad řekl, že komise k výročím skutečně ráda přihlíží, protože několik členů včetně předsedy je historiky. "Výročí pro nás opravdu mají větší význam než pro jiné lidi."
Ale přesto možná komise letos hleděla jinam. Zmiňovaný zdroj z Osla řekl, že Havel letos není tím favoritem.
Tak kdo tedy?
Možná humanitární organizace, ty mají letos hodně šancí. Lékaři bez hranic, kteří pomáhají trpícím - a nasazují životy - při pohromách, válkách a epidemiích na všech polednících. Možná Armáda spásy. A možná také kolumbijské dětské Mírové hnutí, jež vedlo kampaň proti brutálnímu násilí ve své zemi.
Avšak jiný hlas z Norska citovaný agenturou AP řekl: "Mnoho šipek ukazuje k Severnímu Irsku." Skutečně, za hlavní favority jsou považováni lidé, kteří po letech sektářského násilí udělali průlom a přinesli do Ulsteru velkou naději na mír. Na prvním místě je tamní politik John Hume, po něm David Trimble a Gerry Adams. Za nimi následují další: premiéři Británie a Irska Tony Blair a Bertie Ahearn či americký vyjednavač George Mitchell.
Anebo to bude přece jen někdo jiný? I přes spekulace o Ulsteru si je Geir Lundestad jistý: "Od 2. října, kdy jsme laureáta vybrali, jsme nezaznamenali žádný únik informací," řekl včera agentuře Reuters.
Jsou však signály, které svědčí o opaku a mluví pro Severní Irsko. Na slavnostní předání ceny byla pozvána irská rocková skupina Cranberries a norská tisková agnetura NTB i hlavní rozhlasová stanice NRK, podle Reuters většinou o výsledku dobře informované, již poslaly své londýnské zpravodaje do Belfastu.
