Ministerstvo zemědělství nyní dokončuje návrh vyhlášky, která stanoví, co na obalu bude přesně napsáno. Jednou z variant je nápis "Vyrobeno z geneticky modifikovaných organismů" nebo "Obsahuje geneticky modifikované organismy". Kromě tohoto bude muset být na obalu rovněž uvedeno, jaká konkrétní složka potravinářského výrobku je geneticky upravena, případně zda může vyvolat alergii.
S návrhem novely je spokojeno i ekologické hnutí Greenpeace, jeden z největších bojovníků proti genetickým manipulacím.
"V návrhu jsou všechny naše požadavky," uvedl aktivista hnutí Miroslav Šuta. Greenpeace doufá, že značení těchto potravin povede k tomu, že je lidé nebudou kupovat.
Tak například reagovali Francouzi, kde se musí označovat potraviny stejně jako v jiných zemích Evropské unie už od jara.
Tamní výrobci proto raději změnili technologie a vyrábějí potraviny z "čistých" surovin.
V Česku se zatím žádné geneticky modifikované plodiny jako suroviny pro výrobu potravin nepěstují, několik firem s nimi pouze experimentuje na pokusných polích. Do republiky se však pozměněné potraviny a suroviny na jejich výrobu dovážejí, a to především sója a kukuřice, která se však více používá na krmení dobytka.
MF DNES už před rokem ve svém testu, který si zadala u brněnského Centra hygieny potravinových řetězců při Státním zdravotním ústavu, zjistila, že směs Shop Rite k přípravě vdolečků, kterou pro obchodní síť Tesco vyrábí americká firma Wakefern Food, a plněné sušenky Trend ze slovenských Pečivární Sereď byly vyrobeny z geneticky upravených surovin. U dalších třinácti testovaných potravin odborníci uvedli, že nelze vyloučit, že byly z genetických surovin vyrobeny.
Novela zákona o potravinách, kterou ještě musí schválit Senát a podepsat prezident, by měla platit od ledna. Od toho okamžiku by na každém geneticky pozměněném potravinářském výrobu měl být nápis upozorňující spotřebitele.
Původně se sice uvažovalo o tom, že na obalu bude speciální značka nebo logo, ministerstvo zemědělství, předkladatel novely, však nic takového do návrhu nedalo.
"Novela přesně odpovídá předpisům Evropské unie, kde také není určena žádná značka pro geneticky modifikované potraviny. Nemůžeme jít nad rámec pravidel, protože by to při našich vstupních rozhovorech do unie, ale zejména podle dohod Mezinárodní obchodní organizace mohlo být chápáno jako obchodní bariéra," vysvětluje Bedřich Škopek, pracovník odboru potravinářské výroby ministerstva zemědělství.
Nový zákon počítá s tím, že se povinné označení potravin nebude vztahovat na dva typy genetických potravin. Na ty, které sice byly vyrobeny z pozměněných surovin, ale už nenesou ani stopu po tom, že byly geneticky upraveny, což může být například sójový olej. Do druhé skupiny patří potraviny, do nichž se náhodou, aniž by o tom výrobce věděl, dostalo maximálně jedno procento geneticky upravené suroviny.
Každou modifikovanou potravinu určenou pro domácí trh bude muset schválit ministerstvo zdravotnictví. Pokud někdo takový výrobek neoznačí, nebo ho neoznačí dostatečně, bude moci dostat pokutu až milion korun. V případě, že geneticky modifikovaný organismus v potravinářském výrobku bude schopen u citlivých lidí vyvolat kupříkladu alergii a výrobce to neuvede na obalu (podobně jako se nyní uvádí na obalech, že výrobek obsahuje například laktózu či lepek), bude mu hrozit pokuta až tři miliony.
Ministerstvo zemědělství bude kontrolovat, zda se v obchodech nenabízejí geneticky upravené, ale neoznačené potraviny.
"Laboratoří, kde budeme moci potraviny testovat, bude k dispozici dost," říká Bedřich Škopek z ministerstva zemědělství. Dodal, že jeho úřad přesně ví, kolik geneticky modifikované sóji či kukuřice se do republiky dováží a komu je určena. Podle toho bude také zaměřena ministerská kontrola.
"Jsem přesvědčen o tom, že máme možnosti to uhlídat," tvrdí Škopek.
S návrhem novely je spokojeno i ekologické hnutí Greenpeace, jeden z největších bojovníků proti genetickým manipulacím.
"V návrhu jsou všechny naše požadavky," uvedl aktivista hnutí Miroslav Šuta. Greenpeace doufá, že značení těchto potravin povede k tomu, že je lidé nebudou kupovat.
Tak například reagovali Francouzi, kde se musí označovat potraviny stejně jako v jiných zemích Evropské unie už od jara.
Tamní výrobci proto raději změnili technologie a vyrábějí potraviny z "čistých" surovin.
V Česku se zatím žádné geneticky modifikované plodiny jako suroviny pro výrobu potravin nepěstují, několik firem s nimi pouze experimentuje na pokusných polích. Do republiky se však pozměněné potraviny a suroviny na jejich výrobu dovážejí, a to především sója a kukuřice, která se však více používá na krmení dobytka.
MF DNES už před rokem ve svém testu, který si zadala u brněnského Centra hygieny potravinových řetězců při Státním zdravotním ústavu, zjistila, že směs Shop Rite k přípravě vdolečků, kterou pro obchodní síť Tesco vyrábí americká firma Wakefern Food, a plněné sušenky Trend ze slovenských Pečivární Sereď byly vyrobeny z geneticky upravených surovin. U dalších třinácti testovaných potravin odborníci uvedli, že nelze vyloučit, že byly z genetických surovin vyrobeny.
Novela zákona o potravinách, kterou ještě musí schválit Senát a podepsat prezident, by měla platit od ledna. Od toho okamžiku by na každém geneticky pozměněném potravinářském výrobu měl být nápis upozorňující spotřebitele.
Původně se sice uvažovalo o tom, že na obalu bude speciální značka nebo logo, ministerstvo zemědělství, předkladatel novely, však nic takového do návrhu nedalo.
"Novela přesně odpovídá předpisům Evropské unie, kde také není určena žádná značka pro geneticky modifikované potraviny. Nemůžeme jít nad rámec pravidel, protože by to při našich vstupních rozhovorech do unie, ale zejména podle dohod Mezinárodní obchodní organizace mohlo být chápáno jako obchodní bariéra," vysvětluje Bedřich Škopek, pracovník odboru potravinářské výroby ministerstva zemědělství.
Nový zákon počítá s tím, že se povinné označení potravin nebude vztahovat na dva typy genetických potravin. Na ty, které sice byly vyrobeny z pozměněných surovin, ale už nenesou ani stopu po tom, že byly geneticky upraveny, což může být například sójový olej. Do druhé skupiny patří potraviny, do nichž se náhodou, aniž by o tom výrobce věděl, dostalo maximálně jedno procento geneticky upravené suroviny.
Každou modifikovanou potravinu určenou pro domácí trh bude muset schválit ministerstvo zdravotnictví. Pokud někdo takový výrobek neoznačí, nebo ho neoznačí dostatečně, bude moci dostat pokutu až milion korun. V případě, že geneticky modifikovaný organismus v potravinářském výrobku bude schopen u citlivých lidí vyvolat kupříkladu alergii a výrobce to neuvede na obalu (podobně jako se nyní uvádí na obalech, že výrobek obsahuje například laktózu či lepek), bude mu hrozit pokuta až tři miliony.
Ministerstvo zemědělství bude kontrolovat, zda se v obchodech nenabízejí geneticky upravené, ale neoznačené potraviny.
"Laboratoří, kde budeme moci potraviny testovat, bude k dispozici dost," říká Bedřich Škopek z ministerstva zemědělství. Dodal, že jeho úřad přesně ví, kolik geneticky modifikované sóji či kukuřice se do republiky dováží a komu je určena. Podle toho bude také zaměřena ministerská kontrola.
"Jsem přesvědčen o tom, že máme možnosti to uhlídat," tvrdí Škopek.
