Evropský parlament sídlí ve známé okrouhlé budově obrovských rozměrů ve Štrasburku. Poslanců v ní dnes zasedá více než šest set, jeho zákonodárná činnost je však omezená. Silnější pozici má například při kontrole výdajů. Podílí se také na schvalování rozpočtu EU.
Češi mají zatím přiznáno 20 míst pro své europoslance. Ale očekává se, že nakonec jich bude 22, tak jak Praha po Bruselu požaduje. České eurovolby se budou podle zákona, který v úterý přijali poslanci, velice podobat volbám do dolní sněmovny.
Avšak pro eurovolby je celé území České republiky jediným volebním obvodem. Kandidáty navrhují politické strany, k přijetí kandidátky je pak podmínka kauce patnáct tisíc korun.
Úspěšné strany nepřijdou ani při těchto volbách zkrátka. Za každý hlas dostane strana třicet korun, což je o sedmdesát korun méně, než se vyplácí za parlamentní volby. Státní kasu budou evropské volby celkem stát 842 milionů korun.
Avšak zájem lidí bude zřejmě ještě nižší, než je o hlasování o poslancích. Češi totiž podle průzkumů většinou netuší, k čemu Evropský parlament slouží. Zřejmě nejviditelněji se projevil letos, kdy někteří němečtí a rakouští poslanci spustili diskusi na téma Benešovy dekrety a vznášeli požadavky na jejich zrušení. Jedním z poslanců je i šéf sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt.
A kdo z Čechů by mohl ve Štrasburku zasednout? Nejčastěji se mluví o poslancích Vladimíru Laštůvkovi (ČSSD) a Janu Zahradilovi (ODS), o senátoru Richardu Falbrovi či zástupci jihočeského hejtmana Jiřímu Vlachovi (US-DEU). Europoslanci jsou voleni na pět let a jejich plat se zatím shoduje s platem poslance v jeho zemi. To se však má změnit a všichni europoslanci by měli pobírat stejný plat.
