Největším překvapením pro sociology byl zcela odlišný vývoj preferencí v posledním roce v Česku a Maďarsku, tedy v zemích podobných si v počtu obyvatel i pokroku v přípravě na členství. Zatímco podíl Čechů, kteří si vstup do unie přejí, klesá, v případě Maďarů stoupá.
"V Maďarsku se zřejmě diskutuje o okolnostech vstupu jinak než u nás. Možná je to také důsledkem jiných vztahů s Rakouskem. Je to těžko vysvětlitelné," přiznal ředitel českého zastoupení TNS Factum Jan Herzmann. Odklon Čechů od EU si sociologové obecně vysvětlují tím, že lidé si čím dál více uvědomují reálné důsledky vstupu.
"Pohled lidí je dnes mnohem realističtější. Uvědomují si, že unie není procházka růžovým sadem a že členství znamená také povinnosti," poznamenal Herzmann.
Na uvažování lidí se také podle něho projevilo zklamání z požadavku Bruselu znemožnit v prvních letech po rozšíření obyvatelům nově přijatých zemí hledat si kdekoli zaměstnání: "Tato věc se promítla jak v Česku, tak v Polsku."
Naopak na Slovensku, které ve vyjednávání s Bruselem také pokročilo, je unie stále oblíbenější. To si experti vysvětlují nižší ekonomickou úrovní, a tedy nadějí, že vstup do EU přinese lepší životní úroveň.
Stabilně velké procento si v Česku udržuje skupina nerozhodnutých. Herzmann se domnívá, že v nejbližších měsících se toto změní. "Lidé se začnou rozhodovat pod vlivem předvolební kampaně, která více zdůrazní klady i zápory," dodal Herzmann.
To, že se referendum o vstupu uskuteční, je stále pravděpodobnější. Příslušné návrhy zákona o referendu už prošly prvním čtením ve sněmovně. Se vstupem do unie se počítá v roce 2004.
