Pití mám pod kontrolou, když budu chtít, tak přestanu. Tak zní klasická formulka těch, kdo si odmítají připustit problém. Pár let to trvalo i dvaapadesátileté Iloně z Brna, která se potýká s alkoholem od mládí. Ze začátku jí byl náplastí na chybějící sebevědomí.
"V pubertě jsem měla potíže s nadváhou, kvůli které jsem trpěla komplexy. Když jsem si dala víno nebo panáka, dýchalo se mi volněji a nerudla jsem, sotva na mě promluvil nějaký kluk. Úžasná úleva, ale nedošlo mi, kam to povede," říká Ilona z brněnského Sdružení anonymních alkoholiků.
S pitím bojovala celé čtvrt století. Poté, co se vdala a děti byly malé, se ještě dokázala držet. Když ale po delší mateřské nastoupila do zaměstnání, sebevědomí ji opět zradilo.
"V práci se vyměnili lidé, nemohla jsem si tam zvyknout. Ze začátku stačilo otupit moje utrpení bílé víno. Ve finále jsem se neobešla bez půl litru fernetu nebo vodky denně. Následoval totální sešup. Teprve v Kristových letech jsem si dokázala problém přiznat a nastoupila do léčby," vypráví úřednice Ilona.
Průzkum MF DNESPříležitosti k pití alkoholu Co a kde se pije za alkohol Jak často se lidé opíjejí Zdroj: Reprezentativní sociologický průzkum agentury FOCUS pro MF DNES. |
A pak to bylo jako na houpačce. Po pár letech abstinence přišla recidiva a celý příběh se opakoval. V roce 2005 našla cestu do brněnské komunity anonymních alkoholiků, lidí s podobným osudem. A konečně se to zlomilo. "Sdílení s lidmi, kteří vám rozumí, je klíčová pomoc. Vídáme se skoro denně, máme svůj program. Už šest let abstinuju, na alkohol už nemám chuť," uzavírá žena. Děti už má z domu, po třiceti letech se rozvedla a začíná nový život. Bez alkoholu.
K alkoholu se přidávají drogy nebo automaty
Každý Čech nad 15 let vypije ročně v průměru 16,5 litru stoprocentního alkoholu, zatímco světový průměr činí pouze něco přes šest litrů. Zhruba polovina tohoto množství připadá na pivo.
"Od spotřeby se odvíjí počet alkoholiků, přesto je těžké stanovit přesné číslo. Podle mého odhadu v Česku neklesá pod tři procenta," říká expert přes závislosti Karel Nešpor. Trendem poslední doby je podle něj skutečnost, že se návykové nemoci prolínají. K alkoholismu se přidávají častěji léky, drogy nebo patologické hráčství.
Psychiatr Nešpor připouští, že s povinným poplatkem za den v nemocnici a hrozbou jeho zvýšení se léčba stává pro některé lidi méně dostupná. O to větší důraz klade na prevenci.
A jak může vlastně člověk poznat, že mu hrozí nebezpečí závislosti? Primář Nešpor na to vytvořil jednoduchý test o šesti znacích. Nejdůležitějším signálem je podle něj zhoršené sebeovládání, kdy si člověk nedokáže alkohol odříct a vypije třeba více, než chce. Dalším poznávacím znakem je zvyšování dávky k dosažení účinku původně vyvolaného nižším množstvím.
Mezi nápoji stále kraluje pivo
Z alkoholických nápojů pijí Češi s velkým náskokem nejčastěji pivo, pětina z nich až dvakrát týdně. Na druhém místě je pak víno. Méně oblíbené jsou destiláty, které třetina lidí nekonzumuje vůbec. Šumivá vína a sekty jsou chápány jako příležitostný či slavnostní nápoj, který téměř tři čtvrtiny dotázaných pijí méně často než jednou až dvakrát týdně. Na posledním místě v žebříčku oblíbenosti jsou míchané alkoholické nápoje, jako je například "beton", "bavorák" a koktejly, které nepije téměř polovina oslovených.
Mezi pětinou lidí, jež se podle průzkumu agentury FOCUS minulý měsíc opili, převažují muži, a to častěji ti ekonomicky aktivní. Také však studenti a nezaměstnaní. Mezi posledně jmenovanými pak muži s nižším vzděláním. U žen podle výzkumu hraje velkou roli věk. Žen nad pětačtyřicet let se opilo jen šest procent z oslovených.
