Rodiče s pěti syny opustili Groznyj na začátku první čečenské války, když při bombardování přišli o dům. Pak žili nějakou dobu u příbuzných v Rusku, v Irkutsku a v Ingušsku. Od roku 2004 jsou v České republice, většinou v uprchlických táborech.
Rodina požádala o azyl okamžitě po příjezdu. Žádost ale ministerstvo zamítlo, nepomohla ani odvolání k soudu. Neúspěšná byla i druhá žádost o azyl, stejně jako snaha získat trvalý pobyt.
Podle Marie Gamulaevové žádost neuspěla kvůli tomu, že po příjezdu k nám neuměla česky, byla vystresovaná a nevzpomněla si na všechny podrobnosti. Všechny své výpovědi i dokumenty k soudu navíc musela podepisovat v češtině a nerozuměla jim. Zpětně občas zjistila, že obsahují faktické nepřesnosti.
"A když jsem pak doplňovala další detaily, označili moji výpověď za nevěrohodnou," postěžovala si s tím, že jim nikdo nepřeložil přesné důvody odmítnutí.
"Jediné, co nám teď nabídli, je takzvaný žlutý pas, který poskytuje dočasnou ochranu cizincům. To ale nic neřeší, za dva roky by nás poslali zřejmě zpět," popisuje bezútěšnou situaci Maria. .
Podle ministerstva vnitra je žlutý pas neboli "doplňková ochrana" pro cizince dostatečnou ochranou. "Poskytuje se lidem, kteří nemají právo na azyl, ale jsou hodni ochrany České republiky. Oni se toho sami vzdali," okomentoval situaci vedoucí odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR Tomáš Haišman.
Z Evropy uprchlíky nejspíš vrátí k nám
Rodina se navíc kvůli potížím rozpadla. Nemocný otec po druhé zamítnuté žádosti před několika týdny odjel požádat o azyl do Švédska, dva synové ze stejného důvodu zamířili do Belgie a později do Francie. Vzhledem k tomu, že se pokoušeli získat azyl u nás, však zřejmě budou podle azylového zákona platného v EU posláni zpátky do Česka.
Zbytek rodiny stále doufá, že se jim podaří azyl získat. Všichni žijí v pronajatém jednopokojovém bytě a každý měsíc si rodina musí prodlužovat dočasné vízum, které se dává vždy na jeden nebo dva měsíce. Mariino je platné do 12. října.
Na finanční pomoc státu nemá rodina nárok. Právě proto, že odmítli žlutý pas, který se vydává na 24 měsíců s možností prodloužení. "Pokud se dobrovolně tohoto statutu vzdají, je těžké potom situaci nějak řešit," uvedl Tomáš Haišman z ministerstva vnitra.
Bydlení Gamulaevovi dosud platili ze sbírky občanského sdružení Berkat, na jídlo a ostatní výdaje si vydělávali příležitostnými brigádami "na černo".
"Chodím zhruba třikrát týdně uklízet, natrvalo mě nikdo nezaměstná, protože nemám všechny potřebné dokumenty," konstatovala Maria. Na placení pojištění nemají peníze.
Žlutý pas přijal pouze syn Said Hasan, který studuje keramické učiliště a chce jej dokončit.
Kvůli nové žádosti o azyl musí znovu do tábora
"Pokud nyní chceme podat novou žádost, musíme jet zpátky do uprchlického tábora, odsud z Prahy ji podat nemůžeme. Přitom tady bydlíme již delší dobu, kluci tady chodí do školy," posteskla si žena.
I ředitel zmíněné školy napsal prosbu na ministerstvo vnitra, aby mohli o azyl znovu požádat v Praze. Chlapce tu podle něj mají rádi a dobře se učí, i když už vyměnili osm českých škol.
Podle Haišmana by k úspěšné žádosti o azyl bylo třeba uvést nějaké nové důvody. "Pokud ale i soud rozhodl, že žadatelé nemají na azyl nárok, pravděpodobně na něj nárok opravdu nemají. A s další žádostí se to zřejmě nezmění, to je obecný princip," uvedl.
"Teď jsem si byla nechat prodloužit vízum, protože jsem podala odvolání proti rozsudku ministerstva vnitra. To ale odmítli a místo toho mi dali výjezdní vízum, podle kterého musím do měsíce z Česka odjet," sdělila ve středu zoufalá žena. "Kdybych měla dostatek peněz na pojištění, bylo by možné vízum prodloužit na půl roku. Takhle to ale nejde," dodala.
"Nevím, co mám dělat dál. Nechceme se stěhovat zase někam jinam, učit se nový jazyk. Nechceme tady žádnou almužnu, stačí nám, když budeme jen normálně žít," doufá Maria Gamulaevová.
Do Čečenska se vrátit nechtějí. U moci je totiž Ramzan Kadyrov, který podle rodiny všechny neúspěšné žadatele o azyl pronásleduje.
