Ázerbájdžánské peníze podle serveru The Guardian dorazily na účet poslankyně CDU Karin Strenzové.
List Süddeutsche Zeitung uvedl, že se jednalo o částku ve výši sedmi až patnácti tisíc eur. Peníze na účet Strenzové zaslala společnost bývalého německého poslance Eduarda Lintnera, který nyní pracuje jako lobbista ázerbájdžánského režimu.
Lintner peníze obdržel v rámci speciálního ázerbájdžánského programu, jehož cílem bylo umlčet zahraniční kritiky režimu. Vláda na projekt vyhradila v přepočtu desítky miliard korun.
Uniklá data z bankovních převodů ukazují, že Lintner obdržel na účty svých fiktivních firem v Británii asi 800 tisíc eur. Část prostředků posléze putovala do kapes celé řady německý a belgických poslanců. Na konto Strenzové peníze přišly v roce 2014 a 2015, odeslala je firma Line M-TRADE, kterou vlastní Lintner.
Strenzová finanční dar řádně zaregistrovala, zdroj peněz však byl až doposud neznámý. Podle německých médií není zřejmé, zda poslankyně o skutečném původu peněz věděla.
Vazby na Ázerbájdžán však má. Je předsedkyní pracovní skupiny pro partnerství Německa a zemí jižního Kavkazu. Ázerbájdžán několikrát navštívila. Na sociální sítě umístila také fotku s autoritářským lídrem země Ilhamem Alijevem. Snímek doplnila komentářem „Politika může mít mnoho tváří“.
Ovlivňování evropských politiků
Bývalá učitelka Strenzová je poslankyní od roku 2009. Německý tisk se shoduje, že nyní bude čelit velkému tlaku. Měla by vysvětlit, zda kontroverzní peněžní dary neovlivnily její hlasování v parlamentu a Radě Evropy, ve které rovněž zasedá.
Česká stopaSoučástí kauzy okolo ovlivňování zahraničních politiků a vlivných figur se stala také Česká republika. V Česku skončilo nejméně 130 milionů korun, uvádí České centrum pro investigativní žurnalistiku. Protikorupční organizace Transparency International sestavila seznam českých politiků, kteří v minulých letech za autoritářský režim lobbovali. Transparency jmenuje například šéfa Sněmovny Jana Hamáčka (více zde). |
V roce 2015 například hlasovala proti výzvě Rady Evropy, která tlačila Ázerbájdžán k propuštění politických vězňů a novinářů. Byla jedinou zástupkyní Německa, která tak hlasovala. Jako jedna z mála také schválila legitimnost voleb v Ázerbájdžánu v roce 2015, přičemž ostatní pozorovatelé se k průběhu vyjádřili kriticky.
Skandál okolo ázerbájdžánského ovlivňování evropských politiků a dalších vlivných figur, který odhalila mezinárodní sdružení investigativních žurnalistů OCCRP, už má první oběť.
Belgický delegát v Radě Evropy Alain Destexhe rezignoval na svůj post po obvinění, že kvůli nadstandardním vztahům s tamní režimem nezahrnul do své zprávy o stavu práv v Ázerbájdžánu sekci lidských práv. Později vyšlo najevo, že Lintner mu financoval několik cest do Baku, píše server Le Monde.
Na skandál reagoval i Evropský parlament. Minulý týden vyzval k prošetření celého ázerbájdžánského programu. Poslanci apelují na „řízení v otázkách pokusu Ázerbájdžánu a ostatních autokratických režimů o ovlivňování rozhodovacích procesů v Evropě“.
