Na svou polohu a odeznívající odbornost však již dlouho a lehkomyslně hřešíme. Proto se obávám, že ono přežití České republiky bude ledabyle přízemní, plýtvavé, ekologicky ušpiněné a pro mnohé zbytečně bolavé. Tyto obavy vyplývají z mých zkušeností s politikou i s vrcholovou státní správou. Hlavní zkušenosti se nyní pokusím - coby varování - shrnout do dvou skupin problémů:
1. Neumíme si vládnout
Systém českého vládnutí je dlouhodobě nevýkonný a neodpovídá požadavkům doby.
Je tomu tak především proto, že stranické ideologie a volební taktiky jsou příliš zaměřeny na dosažení moci, a proto i na specifické segmenty voličů, jimž se slibují hory doly bez ohledu na realitu. Sestavovat koaliční vlády z takových stran je pak mimořádně obtížné i mezi stranami ideově blízkými. Líbivé, avšak podružné sliby totiž nebezpečně odčerpávají vládní kapacitu potřebnou pro řešení naléhavějších úkolů.
Vláda Miloše Zemana (22. srpna 2001)
Systém českého vládnutí jen málo umožňuje celostní řízení státu. Zčásti jej v tom omezuje zastaralý kompetenční zákon, zčásti nedostatek koordinačních kapacit a dobré vůle. Ministři a jejich strany i úřednické aparáty si z ministerstev vytvářejí mocenská centra, jež oslabují strategicky významnou integrační roli úřadu premiéra a neumožňují mu v dostatečné míře slaďovat resortní strategie a podřizovat je potřebám celku. Navíc řadě ministerstev je přiděleno několik silně rozdílných oborů správy, takže příslušní ministři nemohou i při nejlepší vůli zvládnout svou roli v plném rozsahu.
Vláda jako celek nemá k dispozici kvalitní kapacitu pro podporu moderního strategického plánování a koordinaci rozvoje národního území jako celku. To také způsobuje, že unikají podstatné souvislosti a důsledky různých rozhodnutí vlády. Právě oslabený strategický pohled vlády jako celku na řízení resortů vede k uplatňování metody plošných škrtů a současně usnadňuje prosazování problematických resortních rozpočtových požadavků.
Sjezd ČSSD: Expremiér Stanislav Gross (20. března 2009)
Tuto situaci zhoršovala málo odpovědná personální politika stran při obsazování pozic ministrů. Kvalitní manažerské vzdělání zejména v oblasti vrcholového strategického řízení je výjimkou a v řadě případů nebyla brána v úvahu ani nedostatečná životní zkušenost kandidátů, morální integrita i schopnost kvalifikovaně a důstojně se pohybovat v mezinárodním prostředí. To se týkalo nejen některých předsedů vlád a ministrů, ale i řady náměstků a dalších významných úředníků. Kvalita vládního týmu i vrcholových pracovníků ministerstev také byla příliš často podřizována stranickým a osobním zájmům vlivných funkcionářů jednotlivých stran. Je zjevné, že jakýkoliv návrat k těmto praktikám by byl velmi nebezpečný.
K strategickému řízení podniku stejně jako státu nezbytně patří strategické vedení lidí - leadership. Vůdčí osobnosti české politiky téměř bez výjimky nedokázaly dlouhodobě zosobňovat pozitivní hodnoty české státnosti a předkládat české veřejnosti promyšlené a odvážné strategické koncepce a získávat je pro ně.
Průzkum CVVM o bezpečnostních hrozbách
2. Chybí nám inspirující politici
Vrcholní politici nedokázali systematicky formulovat a objasňovat hrozby a příležitosti pro náš stát ani cesty, jak se s nimi vyrovnat. S veřejností komunikovali hlavně prostřednictvím zdramatizovaných konfliktních debat a jen vzácně jim byla dána příležitost systematicky a klidně vysvětlit vlastní strategické koncepce. Mnozí politici také bagatelizovali domácí a zahraniční ekonomické i bezpečnostní a ekologické hrozby nebo je účelově zjednodušovali či jejich vážnost zatajovali. To vedlo k velmi nebezpečné dezorientaci příliš velké části veřejnosti včetně členů politických stran.
Pro českou veřejnost byly hospodářské hrozby redukovány převážně jen na problém zadlužení a nezbytnost úspor, takže stále ještě málo chápeme, jak naše hospodářsky zdravá zaměstnanost může být vážně ohrožena právě v kontextu tvrdé globální konkurence a ekonomické nerovnováhy.
České populaci se málo vysvětluje, že všechny vyspělé státy se pokoušejí revitalizovat svůj průmyslový vývoz, a že proto i my musíme rychleji přizpůsobit náš vzdělávací systém, který je nejen zbytečně nákladný, ale také z hlediska řešení problému zaměstnanosti a konkurenceschopnosti dosud málo účinný.
Hostětín. Kořenová čistírna odpadních vod
O autoroviIvan Fišera byl voleným představitelem Občanského fóra, poslancem a předsedou klubu poslanců sociálnědemokratické orientace ve Federálním shromáždění, ředitelem odborných poradců premiéra Grosse a poradcem ministra pro místní rozvoj. V letech 2000 a 2001 vedl zpracování a implementaci Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku. Vyučuje strategický management na Graduate School of Business v Čelákovicích. |
České veřejnosti též chybí účinné vedení tváří v tvář zahraničním i domácím bezpečnostním hrozbám. Potřebujeme především klidné, ale důrazné politické vedení při obraně proti pronikání zahraničních, především ruských špionážních a vlivových struktur a při získávání podpory pro obranu našeho státu i jeho civilizačního okruhu před terorismem a globálně se šířícím fanatismem.
Pro náš stát je ovšem hlavním nepřítelem ztrácení času. Strategické vedení státu se musí dostat co nejrychleji na potřebnou úroveň, protože jinak naše budoucnost může být zatraceně plná zbytečných problémů.
