Kubánský prezident nicméně uvedl, že by Spojené státy měly ustoupit od svého požadavku na změnu režimu na ostrově. To by prý umožnilo oběma stranám pracovat na vylepšení vztahů.
Američtí a kubánští představitelé se podle něj v tomto roce setkali hned několikrát a diskutovali o praktických věcech, jako jsou otázky imigrace či opětovného obnovení poštovního spojení mezi oběma státy.
"To ukazuje, že naše vztahy mohou být civilizovanější," uvedl Castro. "Jestliže ale opravdu chceme pokrok v bilaterálních vztazích, musíme se naučit respektovat odlišnosti toho druhého a zvyknout si s nimi žít. Jinak k ničemu nedojde. Jsme připraveni i na dalších stejných 55 let, jako tomu bylo doposud," dodal kubánský vůdce.
Na nedávném pohřbu Nelsona Mandely došlo k historickému okamžiku, kdy si po několika desítkách let lídři obou zemí potřásli rukama.
10. prosince 2013 |
Washington a Havana učinily nedávno nesmělé kroky k usmíření, jehož kořeny sahají do nejdramatičtějších okamžiků studené války počátkem 60. let minulého století. Moskva tehdy na Kubě umístila své rakety středního doletu a vzniklá krize hrozila přerůst v jadernou válku. Rakety byly nakonec odstraněny a Spojené státy se zavázaly, že Kubu nenapadnou. Po následující desetiletí byla americko-kubánská konfrontace považovaná za symbol studené války. USA zavedly proti Kubě hospodářskou blokádu a přerušily s ní veškeré styky.
Americký prezident Barack Obama počátkem listopadu v Miami prohlásil, že je možná načase, aby Spojené státy přehodnotily svou politiku vůči Kubě. Washington prý začíná vidět změny, k nimž na ostrově po odstoupení Fidela Castra dochází.
Kubánci mohou nově podnikat v řadě oborů, pro cesty do zahraničí nepotřebují od letoška výjezdní doložku. Nejnovější změna jim umožňuje bez povolení vlády po více než 60 letech kupovat nová auta. USA však pro uvolnění hospodářského embarga, které je zásadní překážkou k rozvoji strádající kubánské ekonomiky, požadují na ostrově obnovení principů demokracie, s nimiž skoncovala právě Castrem vedená socialistická revoluce.
