Když byl Castro objeven mrtev, měl kalhoty stažené ke kotníkům, což podle zprávy ohijského úřadu pro rehabilitaci a nápravu (DRC) naznačuje možnost, že Castro zemřel v důsledku extrémní masturbační praktiky zvané autoerotická asfyxie. Při ní člověk pomocí škrcení či dušení brání okysličování vlastní krve a mozku, čímž dosahuje pocitu sexuálního uspokojení.
Podle zprávy Castro netrpěl sebevražednými sklony a nenechal dopis na rozloučenou, z čehož se dá usuzovat, že se mohl uškrtit neúmyslně v důsledku této nebezpečné praktiky. Sám třiapadesátiletý muž se během soudního procesu označil za nemocného a tvrdil, že je chorobně závislý na sexu.
Zpráva uvádí, že dozorci v posledních šesti hodinách před Castrovou smrtí vynechávali pravidelné kontroly jeho cely, které měli provádět každou půlhodinu. Poté falšovali kontrolní záznamy. Podle kamerových záznamů vynechali během odpoledne a večera před vězňovou smrtí dozorci nejméně osm kontrol.
Dlouhé věznění a na tisíc let do vězení
Castro do letoška zadržoval ve svém sklepě tři mladé ženy, které unesl v letech 2002 až 2004. Ženy někdy držel v řetězech, opakovaně je týral a sexuálně zneužíval (více o věznění unesených žen zde). S jednou měl potomka, další opakovaně donutil k potratu. Soud jej poslal za mříže na doživotí plus 1000 let (více o vynesení rozsudku čtěte zde).
Castrovy činy vyšly najevo, když se za pomoci jednoho ze sousedů začátkem května podařilo utéci jedné z žen, která zavolala na tísňovou linku (více zde). Dva dny poté byl muž zatčen.
Castro by řidičem školního autobusu až do loňska, kdy byl propuštěn kvůli opakovaným disciplinárním přestupkům. Dům, ve kterém ženy věznil, byl spolu se dvěma sousedními domy stržen (více o stržení domů zde).
Ariel Castro u soudu (9. května):
9. května 2013 |
