Především na Žďársku se v posledních týdnech množí stížnosti obyvatel na cvičné lety proudových armádních strojů v nízkých výškách a zvýšený hluk, který takové přelety kopírující terén způsobují. Nad oblast Žďárských vrchů startují ke cvičným letům nadzvukové stroje JAS-39 Gripen i podzvukové bitevníky L-159 Alca ze základny v Čáslavi.
S ostrou kritikou přišla především radnice v Novém Městě na Moravě. Evidují tam desítky stížností s tím, že si údajně piloti v nízkých letových hladinách „nacvičují nálety na města a obce“.
Armáda podle radnice nekomunikuje jako dříve a nedává o leteckých cvičeních předem vědět. Město požadovalo, aby se letecký výcvik přizpůsobil skutečnosti, že jde o obydlenou zónu i chráněnou oblast.
„Pro nás je důležité plnit úkoly ochrany vzdušného prostoru, proto musíme provádět letecký výcvik. Ten probíhá v prostorech, které jsou určeny rozdělením vzdušného prostoru ČR,“ hájí výcvik velitel 21. základny taktického letectva v Čáslavi Petr Tománek.
Armáda podle něj dobře ví, že především taktické letectvo způsobuje místy a na určitý omezený čas vyšší hlukovou zátěž, než jsou někteří občané ochotni připustit. Nezbytný letecký výcvik se proto snaží uzpůsobit tak, aby co nejméně zatěžoval obyvatelstvo. A pro piloty platí zásady vyhýbání se přeletům měst v přízemních výškách pod 300 metrů.
Se starosty přilehlých obcí a měst o cvičeních a přeletech, které jsou hlukem zatíženy nejvíce, komunikuje základna pravidelně, tvrdí armáda. Nové Město je spolu s dalšími obcemi regionu vymezeného pro nízké přelety vzhledem k větší vzdálenosti od základny předem informováno pouze o velkých cvičeních, jako například „Ample Strike“ nebo „Lion Effort“, při kterých je hluková zátěž intenzivnější.
Představitele Nového Města na Moravě i sousedního Žďáru nad Sázavou nicméně velitel pozval na čáslavskou základnu, aby jim situaci osvětlil. Podobně zve základna starosty obcí z okolí dvakrát ročně.
Koridory si nevybíráme, argumentují letci
„Každodenní letecký výcvik zahrnuje až několik desítek letů, kdy využíváme přidělené vzdušné prostory. Přesný úkol a určení pracovního prostoru pro daný let se rozhodne jen několik hodin před jeho provedením, proto nemůžeme informovat o jednotlivých letech,“ konstatoval Tománek.
Nové Město se navíc nachází v koridoru, který je přímo určený pro nízké lety ve výškách od 100 do 300 metrů. Letouny z Čáslavi jimi létají do vojenského výcvikového prostotu Libavá, kde zajišťují vzdušnou podporu při cvičeních pozemních jednotek.
„Výcvik v létání v malých výškách nad terénem je bezpodmínečnou nutností k dosažení a udržení bojové použitelnosti k plnění operačních úkolů,“ uvedl jeden ze zkušených pilotů Gripenu Pavel Pavlík, zástupce velitele 21. křídla taktického letectva.
Základna přitom pro lety může využívat pouze zóny přidělené civilním Řízením letového provozu (ŘLP). Základna tak neurčuje, ve kterých prostorech budou letci působit. Přímo na webových stránkách ŘLP je také možné vyhledat, kdo jaký prostor využívá. A v jaké výšce je možné v daných lokalitách létat, zase stanovuje Úřad pro civilní letectví (ÚCL).
Na Novoměstsku jde konkrétně o takzvaných soubor prostorů TSA21-27. Ten je pro české armádní piloty přitom zcela jedinečný.
„Prostor TSA21 jediný vertikálně navazuje na výcvikový prostor nad tímto nízkým koridorem. Jedná se o TRA31. Jejich společné využívání umožňuje spojovat výcvikové úkoly od výšky 100 metrů až do zhruba 7 kilometrů nad zemským povrchem,“ vysvětlil Pavlík. Piloti prakticky právě jen tam mohou nacvičovat manévry v takovém výškovém rozpětí.
Podobně podle Pavlíka letci využívají také prostory TRA60/61 v oblasti severně od Nymburka. Ty ale nejsou primárně určeny armádě, ale využívá je například i výrobce letounů Aero Vodochody Aviation. Čáslavští letci se proto snaží výcvik plánovat mezi oba prostory, aby hlukovou zátěž rozložili.
Využití letových koridorů v letech 2016-2019Plánované a využívané časy používání prostorů určených pro létání v malých výškách ale neznamenají, že letouny po celou dobu působily ve výškách 100-300 metrů.
Zdroj: Sekce správy a řízení organizací - odbor dohledu nad vojenským letectvím ministerstva obrany |
Možnost, že by pro svůj výcvik v nízkých výškách využívali jen vojenské prostory, považuje Pavlík za nereálnou. Vojenské újezdy a výcvikové prostory totiž intenzivně využívají i další armádní složky. „Pro naše účely vystačí pouze k výcviku a udržení kvalifikací v ostrém použití zbraní vzduch-země (střelba, bombardování),“ dodal Pavlík.
Méně letadel na nebi, více hluku
Koridory pro přelety jsou podle Tománka nejvíce využívány v květnu a červnu. Naopak v době dovolených a prázdnin se lety v nízkých výškách maximálně omezují.
Připomněl, že proudové letouny nevyužívá jen čáslavská základna, ale také Centrum leteckého výcviku (CLV) Pardubice nebo třeba zmiňované Aero Vodochody.
Základna podle jeho slov zaznamenala v posledním období více stížností na hluk, ačkoliv výcvik probíhal zcela standardně jako v předchozím období. Důvodů podle něj může být hned několik včetně koronavirové krize. „Více obyvatel zůstávalo doma a hluk vnímali citelněji,“ uvedl Tománek.
V té době totiž došlo k masovému útlumu civilní letecké dopravy, což paradoxně zvýraznilo vojenské přelety. Armáda se totiž rázem stala primárním uživatelem českého nebe. Statistiky Řízení letového provozu ukazují, že letecký provoz nad Českem v souhrnu meziročně poklesl o více jak 79 procent.
