Ana Lopézová na tenhle okamžik čekala třicet let. Guatemalka s krví mayských indiánů kmene Ixil nikdy nezapomene na hrůzné dny, které prožila v květnu 1982, kdy ji z rodné vesnice v guatemalských horách odvlekli vládní vojáci a dlouhých deset dnů ji mučili a znásilňovali.
Občanská válkaGuatemalská občanská válka trvala od roku 1960 do roku 1996, vedly ji levicové gerilové skupiny s guatemalskými vojenskými diktaturami. Za 36 let přišlo o život nebo zmizelo na 200 tisíc lidí, většinou mayských indiánů, informovala OSN. První soud s tehdejšími armádními činiteli se odehrál v roce 2004. Všech 13 obviněných bylo propuštěno na podmínku. |
Tehdy její křik nikdo neslyšel, nyní jejímu hlasu budou naslouchat mnozí. A budou se jím řídit. Lopézová totiž bude svědčit proti někdejšímu generálovi José Efraínovi Ríosovi Monttovi.
Diktátorovi, který vládl v Guatemale začátkem osmdesátých let necelých sedmnáct měsíců a jenž tehdy podle žalobců vědomě povolil ta nejhorší zvěrstva v novodobých dějinách tohoto středoamerického státu.
Nyní šestaosmdesátiletý generál ve výslužbě se trestnímu stíhání dlouhá léta úspěšně vyhýbal. Guatemalský soud však v pondělí rozhodl zamítnout všechny námitky obhajoby a Ríos Montt bude čelit obžalobě u občanského soudu.
Soudce Miguel Angel Gálvez uznal důkazy proti Ríosi Monttovi jako dostatečné k zahájení veřejného soudního procesu. První slyšení by se mělo uskutečnit v úterý.
Historický krok
Rozhodnutí guatemalského soudce je pro tamní obyvatele historickým krokem. Ríos Montt bude prvním bývalým prezidentem, jehož latinskoamerický soud začne stíhat kvůli genocidě a zločinům proti lidskosti, připomněla agentura AP.
Na trestní lavici vedle něj usedne i jeho pravá ruka, někdejší generál Mauricio Rodriguéz. I když zřejmě jen symbolicky. Rodriguéz dlouhodobě pobývá v nemocnici a jeho stav údajně není nijak dobrý. V pondělí k soudu mimořádně přišel, do síně ho přivezli na kolečkovém křesle a v pyžamu. Naopak Ríos Montt, jenž zatím pobývá v domácím vězení, se před soudce dostavil v tmavém obleku.
"Myšlenka, že by guatemalský generál mohl být někdy souzen kvůli zločinům z té doby, byla donedávna naprosto nemožná," řekl ředitel americké sekce mezinárodní organizace Human Right Watch se sídlem v New Yorku. A to přesto, že v uplynulých letech řada šetření různých mezinárodních komisí potvrdila bezpráví, které Ríosovi Monttovi vojáci a polovojenské jednotky páchali na místních domorodcích, které vinili ze spolupráce s odpůrci režimu.
Krvavé běsnění začalo v březnu 1982, když se vojenský generál Ríos Montt dostal pučem k moci v zemi, kterou už více než dvacet let sužovala občanská válka mezi levicovou gerilou a vládními diktaturami.
Tehdy šestapadesátiletý rodák ze západoguatemalského Huehuetenango se u moci udržel necelých sedmnáct měsíců, než ho opět pučem sesadil tehdejší ministr obrany Óscar Humberto Mejía Victores. A právě v onom roce a půl generálovy vlády se v pralesní zemi údajně uskutečnily nejhorší masakry z celé třicet šest let dlouhé občanské války.
Podle státního žalobce existují důkazy o zavraždění 5 271 mayských indiánů kmene Ixil, kteří žili v jedné z nejobydlenějších guatemalských oblastí, v Quiche na severozápadě země. Nejméně 1 771 jich zemřelo během patnácti masakrů, které vládní síly provedly v letech diktátorovy vlády. Mnohdy brutálním způsobem, o čemž svědčí i to, že se podařilo identifikovat jen 350 těl.
Ríos Montt podle žalobců jako vrchní velitel armády nečinně přihlížel, jak vojáci znásilňovali a mučili oběti z řad odpůrců režimu, který podporovaly Spojené státy. Obhajoba namítala, že o těchto činech nevěděl nebo že během vlády Ríose Montta v Guatemale nikdy k žádné genocidě nedošlo. Tvrdila také, že se na něj vztahuje amnestie. Marně. Soud jejich argumenty neuznal a nařídil proces.
Pozdě, ale přece
Guatemalští političtí lídři slýchali dlouhá léta kritiku za svou neschopnost či nechuť ponořit se do minulosti a obnažit bolavá místa nedávných guatemalských dějin. Procesy s vládními složkami a členy polovojenských jednotek pozvolna začínaly až několik let po ukončení občanské války, až začátkem nového tisíciletí.
Ríos Montt se i poté soudu vyhýbal. Vstoupil do politiky a na několik let si zajistil právní imunitu. Zprvu chtěl kandidovat na prezidenta, což mu ale v roce 2003 nevyšlo. V roce 2007 tak zakotvil v guatemalském Kongresu. V dalším volebním období už ale svůj post neobhájil a loni v lednu přišel o imunitu.
