Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Byl Robinson Crusoe bezcitným účetním?

  8:50aktualizováno  8:50
Co nám může říct více než půlstoletí stará kniha polské socioložky o měšťanské morálce? Zajímavá je především tam, kde tento fenomén obligátně nekritizuje, nýbrž jej osvětluje a projevuje pro něj i pochopení.

Olomoucká měšťanské střelnice po úpravě za protektorátu v letech 1939-1940. Tehdy sloužila jako sídlo sportovního klubu. | foto: archiv Milana Ticháka

„Jedině střední stav poskytuje pravé uspokojení, požeháním střední cesty života jsou klid, střídmost, pokojná mysl, zdraví, družnost, všechno příjemné povyražení a žádoucí zábava“. Víte, odkud pochází tento citát? Jde o naučení, která otec Crusoe dává svému synu Robinsonovi v originální verzi od Daniela Defoea. Cílem této prózy totiž mimo jiné bylo to, aby hrdina prokázal „všeliké ctnosti, které se daří v životě středního stavu“. Jak se vyvíjely představy o těchto ctnostech a které k nim patřily se nyní i český čtenář může dozvědět v knize Měšťanská morálka od polské socioložky Marie Ossowské (1896-1974).

Obal knihy Měšťanská morálka

Obal knihy Měšťanská morálka

O knize

Maria Ossowska: Měšťanská morálka

Přeložila Svatava Navrátilová, doslov napsal Miloslav Petrusek. Academia, Praha 2012, 436 stran, doporučená cena 485 korun.

Autorka se v této svého druhu klasické práci, která v originále poprvé vyšla už roku 1956, zabývá i kritikou měšťana/měšťáka, která byla i v tuzemských intelektuálních kruzích rozšířená a v meziválečném období vycházela jak z řad levice, tak katolické pravice. V tom Ossowska nepřináší – zejména viděno dneškem - nic moc objevného. Mnohem záslužnější jsou kapitoly týkající se naopak chvály středního stavu: od Aristotela přes teoretika umění a spisovatele Leona Battistu Albertiho (1404–1472), Benjamina Franklina (1706-1790) až třeba právě k Robinsonovi a recepci těchto konceptů v Polsku. Ossowska rovněž analyzuje kupříkladu odlišný vývoj měšťanstva ve Francii a Anglii a mimo jiné polemizuje s tezí proslulého sociologického myslitele Maxe Webera o vzniku kapitalismu z ducha protestantismu.

Trosečník nemyslící na ženy

Ossowska se zaměřuje na měšťanské každodenní rozmnožování peněz na základě osobních ctností a stálého připomínání, že „každá promarněná chvíle musí být vyjádřena jako peněžní ztráta“. Měšťanskou morálku srovnává především s morálkou rytířskou, která – jak podotýká autor doslovu, sociolog Miloslav Petrusek – jí byla nepochybně sympatičtější než maloměšťácké „klícky s ptáčky a vyšívanými dečkami“. Proto Polka podotýká na okraj Mannova románu Buddenbrookovi, že tradičně bývá konec vývoje této podnikatelské rodiny hodnocen jako její úpadek, ale z jiného úhlu pohledu se to, že někdo „místo obchodu s obilím komponuje fugy“, dá naopak označit za vzestup.

Polská socioložka Maria Ossowska (1896-1974)

Polská socioložka Maria Ossowska (1896-1974)

Defoeův trosečník jednající v duchu rytířské kultury by ovšem buďto zahynul, nebo by mu nezbývalo než si osvojit právě měšťanské ctnosti. Na osamělém ostrově totiž musel být podle Ossowské šetrný, prozíravý, pracovitý, trpělivý a vytrvalý, „myslet v kategorii ztrát a zisku“. Socioložka poukazuje na některé extrémy, k nimž toto pojetí lidské existence vede a se kterými Defoe hrdinu zobrazil, a sice příliš pragmatický, „účetnický“ přístup ke světu a citová chudoba. Podle Karla Marxe Robinson, který „při ztroskotání lodi zachránil hodinky, hlavní knihu, inkoust a pero, si začíná hned jako řádný Angličan vést sám o sobě účetní knihy“ a používá přitom hodinky, aby zaznamenal čas spotřebovaný ke zhotovení konkrétních předmětů. Dále se Ossowska pozastavuje nad tím, že v tak realistickém románu, v němž je každý detail vykreslen s fotografickou důkladností, přikazuje autor Robinsonovi prožít dvacet devět let bez jediné myšlenky na ženu, ideální měšťan-kupec totiž „nemá čas na lásku“. Podobně se Robinson ani jednou nezadívá na své okolí z „potřeby nezištné kontemplace“, estetická kultura totiž jemu, Defoeovi (i obecně měšťanovi/měšťákovi), podle Ossowské většinou schází.

Defoe sice nenáviděl rodové povýšenectví šlechty, ale přál si „takovou aristokracii, k níž by sám mohl patřit“. Podobně i další kritici šlechty: měšťan François Marie Arouet se nazve de Voltairem, připne si kord a jakmile shromáždí dostatečný majetek, „usadí se na zámku“. Hodinář Pierre-Augustin Caron, autor Figarovy svatby, si přeje být oslovován Beaumarchais, Derobespierre si rozdělí jméno na dvě části a Danton vsune do jména apostrof (d’Anton). Autorka tyto počiny nezesměšňuje, má pro ně pochopení a sama možná sní o možnosti jakéhosi propojení rytířské a měšťanské morálky. Rozebírá přitom díla už zapomenutých autorů jako Émile Augier (1820-1889) nebo Octave Feuillet (1821-1890), ve kterých „měšťan může lépe nežli šlechta realizovat její ctnosti a zároveň nemá její vady“.

Sociolog Miloslav Petrusek

Sociolog Miloslav Petrusek

Chvála otce Kondelíka

Miloslav Petrusek v doslovu přibližuje život a dílo autorky. Co této kontextualizaci chybí, je nástin, jak se vyvíjelo uvažování o měšťanské morálce a středním stavu u českém prostředí. Namátkou: pokud Polka referuje o polských brožurkách hlásajících, že „těžká práce a šetrnost je nejlepší prostředek k získání majetku“, pak můžeme uvést analogické svazečky, které u nás vydávala od roku 1907 Jednota českých střádalů (nesly názvy jako Nechtějme zůstati chudými!: Pracujme, šetřme, střádejme). A samostatné spisy na obranu středního stavu u nás v meziválečném období napsali třeba sociálně-demokratický publicista Jaroslav Čecháček či pravicový zastánce korporativismu Stanislav Berounský.

Karel Čapek

Karel Čapek

K opatrným zastáncům středního stavu pak patřili hlavně autoři tzv. čapkovské generace, sám Karel Čapek třeba prohlásil: „Co zbývá na kulturních hodnotách, spočívá na houževnaté, konzervativní a přitom silně individualizované vrstvě buržoazní“. Karel Poláček tvrdil: „Je nám třeba měšťáků; střední stav je standard, pevný bod pravé a levé houpačky“, i když je sám ve svém díle nijak nešetřil. A Ferdinand Peroutka napsal: „Je-li pravda, že je v této situaci třeba podati ruku buď Zdeňku Nejedlému, nebo panu Kondelíkovi, pak dovolte, abych ji podal tomuto. Mám dojem, že bych tím podával ruku demokracii“.

Pozitivní zmínka o postavě otce Kondelíka od Ignáta Herrmanna je důležitá. Dnes ho málokdo chápe jako pozitivního hrdinu, a obecně tomu nebylo jinak ani ve dvacátých letech, kdy byl výrok prosloven, jak ukázala Dagmar Mocná v knize Případ Kondelík. Epizoda z estetiky každodennosti.

Muž letící z okna

V této souvislosti se sluší připomenout knihu Kapitalistická revoluce: padesát propozic o prosperitě, rovnosti a svobodě (originál 1986, česky 1993) od amerického sociologa Petera L. Bergera, který v ní tvrdí, že přes svůj historický úspěch – nebo paradoxně právě kvůli němu - trpí střední vrstva „mýtickou deprivací“. Berger neváhá uvést pro ilustraci své teze anekdotu. Oděvní firma čelí bankrotu. Její dva majitelé losují, kdo z nich spáchá sebevraždu, aby druhý z nich získal pojistku a udržel firmu v chodu. Ten, na něhož padl los, se rozloučí s celým osazenstvem firmy, vyjede výtahem do nejvyššího patra budovy a skočí. Během pádu se dívá do oken dalších podniků v téže budově, vesměs konkurentů jeho firmy. Když prolétá kolem okna svého společníka, ještě stihne před smrtí zavolat: „Stříhej samet!“

Peter Ludwig Berger (1929) - americký sociolog a luteránský teolog.

Peter Ludwig Berger (1929) - americký sociolog a luteránský teolog.

Tento příběh je opravdu jen anekdota, nikdy se nemůže stát pozitivně přijímaným mýtem, protože žádný druh podnikání nelze chápat jako dostatečný důvod pro hrdinské sebeobětování. Naopak hesla používaná k propagování socialistických idejí se ve chvíli smrti podle Bergera hodí dokonale. Zatímco socialismus je totiž sám o sobě mýtem, neuskutečnitelným snem o budoucí říši, a proto může inspirovat (a také inspiroval) mnoho básnických vizí, výhody kapitalismu dosažitelné skutečně jsou, a co je dosažitelné, „vzbuzuje pohrdání a vypadá lacině“. Proto je samo o sobě těžké napsat nějakou umělecky zdařilou chválu úspěšného měšťana či středostavovského podnikatele.

Téma stále živé

Zde můžeme doplnit Ossowskou: aby Defoeův hrdina prokázal „všeliké ctnosti, které se daří v životě středního stavu“, a byl zároveň hrdinou aspoň trochu hodnověrným i čtenářsky přitažlivým, tvoří pro něj autor modelovou situaci, vysílá jej do exotického prostředí vzdáleného ostrova, na nějž nemá smysl o nějaké společenské struktuře či společenských vrstvách mluvit.

Daniel Defoe (1660 – 1731) - anglický spisovatel a novinář, představitel

Daniel Defoe (1660 – 1731) - anglický spisovatel a novinář, představitel novoklasicismu.

Téma středních vrstev je každopádně stále živé. Jedni dnes burcují na poplach s tím, že střední vrstvy chudnou a ztrácejí své ekonomické zázemí, jiní uvažují nad tím, že buržoazie přejímá životní styl bohémů („bobos“). Můžeme se ale vrátit i k socioložce Maria Ossowské a společně s ní se ptát i na to, zda a kdy u nás vznikne vrstva lidí, kteří v sobě dokáží sloučit přičinlivost, praktičnost a schopnost vydělat velké peníze s velkorysostí a vytříbeným estetickým vkusem, a budou třeba podporovat „vysoké“ umění, i když je zrovna tohle umění zpravidla neoslavuje.

Autor:


ZPRÁVY: V hořícím bytě hasiči objevili dvě mrtvá těla, policie nařídila pitvu



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Neznámý útočník střílel z vozu na projíždějící auto, žena nepřežila

V jihlavské Slavíčkově ulici se střílelo na projíždějící automobil. Útok...

Na okraji Jihlavy se v pátek odpoledne střílelo. Po ženě v autě z protijedoucího vozu několikrát vystřelil zatím...

Na Manhattanu explodovala trubková nálož, útočil Bangladéšan

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde je hlášena exploze (11. prosince...

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde vybuchla nálož. Lékaři ošetřili čtyři zraněné. Výbuch zranil i muže,...



Podezřelým ze střelby z auta je exmanžel oběti, u silnice se našlo tělo

Kriminalisté v sobotu ve Štokách na Havlíčkobrodsku prohledávali dům bývalého...

Páteční střelbu z auta na okraji Jihlavy, při níž zemřela starší žena v jiném autě, mohl mít na svědomí bývalý manžel...

Nenecháme si vnucovat, kdo u nás bude pracovat nebo žít, řekl Babiš v Bruselu

Premiér Andrej Babiš vystoupil v Bruselu na tiskové konferenci na okraj summitu...

Premiér Andrej Babiš odmítá, aby se Česko pokoušelo přijetím několika uprchlíků přesvědčit Evropskou komisi ke stažení...

V USA se kolem MeToo šíří rozpaky, vánoční večírky poznamenal strach

Demonstrace na podporu kampaně MeToo před Trump Tower na Manhattanu (9....

Američané začínají zpytovat svědomí, zda se to s povykem kolem sexuálních skandálů nepřehání. Některé případy ukázaly,...



Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj...

ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou...

ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace...

BMW Řada 6 640d xDrive M-PAKET,...
BMW Řada 6 640d xDrive M-PAKET,...

r.v. 2014, naj. 89 152 km, diesel
1 199 000 Kč (s DPH)



Najdete na iDNES.cz