Bydlení po česku roku 2003

Rok 1993 byl rokem mého návratu do vlasti. Jedním z důvodů k tomuto kroku bylo mé pevné přesvědčení, že komunisti v Čechách definitivně skončili. Má naivita byla v tomto směru bezbřehá. Druhým důvodem byla rodinná restituce dvou menších činžáků a s tím spojená nutnost začít spravovat znovu nabytý majetek.

Bohužel regulace nájemného ( ještě v roce 1995 se měsíční nájemné za 1 m2 pohybovalo od 2,50 do 6 Kč, dnes činí 5-6x více) a převzatá socialistická legislativa rozhodně neumožňovaly získat kapitál nutný k odstranění důsledků komunistické péče. Jediným řešením byl prodej jednoho domu do rukou zahraniční firmy. Peníze z prodeje byly pak ještě navýšeny o hypotéční úvěr a  samozřejmě veškeré úspory.
Býti majitelem činžovního domu v Čechách neznamená ještě mít možnost ve Vašem domě  bydlet. Na absurdnost shánět někomu náhradní ubytování jsem nepřistoupil. Použil jsem proto výše zmíněný kapitál nejen k nezbytným rekonstrukcím a opravám, ale rovněž k výstavbě půdního bytu pro mou rodinu. Stálo mě to však opravdu mnoho úsilí. Sice neplatím nájem, ale měsíční splátka hypotéčního úvěru se blíží průměrnému měsíčnímu příjmu v ČR. Můj nájemník XY (osobně nic proti panu XY nemám) je na tom o poznání lépe. Za byt v centru o výměře cca 60 m2 platí v mém domě nájemné ve výši od 900 Kč do 1700 Kč a snažit se nemusí vůbec. Stát zde je garantem poskytování zvláštních výsad a co víc, dokonce mě nutí tyto výsady nadále poskytovat.
Má celková investice na opravu střechy byla rovna částce veškerých příjmů z nájemného za období 5 let. Za další 2 roky získám částku, kterou jsem investoval na opravu fasády, pořízení nových okapů a hromosvodů. Nové stoupačky jsou za rok a půl. Půl roku obnáší domovní elektroinstalace a další půl rok jsou vstupní domovní vrata. Jejich pořízení bylo zbytečným luxusem. Za časů socialismu zde byla jen půlka vrat a ještě z hliníku a nevadilo to nikomu. Ani památkářům. I když jsem absolvoval VŠE, jsem zřejmě špatný ekonom. Už není kde brát a opravovat je stále co.
A náměstek ministra financí, hlava pomazaná, do medií hlásá, že prý současné nájemné zaručuje majitelům přiměřený zisk a také že možnosti růstu regulovaného nájemného jsou vyčerpány.. Nevím, kde bere tu jistotu ba nestoudnost takto mluvit. Měl by občas opustit svou slovutnou instituci a pěšmo projít matičku Prahu. Uvidí spousty starých, ne vinou současných majitelů zanedbaných činžáků. Zisk svým majitelů zcela jistě nepřináší. Na to dám svou hlavu na špalek. Další hlava pomazaná už mezitím konstatuje, že jsou u nás nízké daně z nemovitosti. Dostal jsi ruinu? Dal jsi ji jakž takž do pořádku ? Trest následuje -  budeš platit vyšší daně ! Vždyť že prý v té  Americe platí za své nemovitosti jak mourovatí. Že je to jen půl pravdy? Že v té Americe nikdo na desítky let soukromý majetek nevyvlastnil a nezplundroval? To chytrá hlava nevidí nebo vidět nechce. Namísto toho páni ministři vedou diskuse, zda zvýšit regulované nájemné o 10% či 15 % ? Utržím o 100 Kč či dokonce 150 Kč více? Mám nad tím plakat či se tomu smát ?
Něco Vám řeknu.Už komunisti před 40-50 lety používali zvláštního systému, jak Vás okrást.. Spočíval v tom, že Vám  Váš činžáček nesebrali šmahem. Pouze předepsali, kolik můžete od nájemníku vybírat na nájemném. Opravy,  péče a veškerá odpovědnost za nemovitost pak zůstala plně na Vašich bedrech. Výsledkem bylo, že moje babička po několika letech raději sama státu majetek odevzdala. Nucené vyvlastnění. Tak to později bylo pojmenováno Dnes, 13 let po takzvaném převratu je tento systém nadále úspěšně aplikován. Ani nález Ústavního soudu na věci nic nemění..