Buzkové se nedaří, reforma škol vázne

Ministryně Buzková měla minulý týden zažít premiéru. Po roce a půl předložila vládě první ze svých zákonů reformujících školství. Z premiéry však sešlo. Buzková zákon na poslední chvíli stáhla. Je to hodně ambiciózní plán. Ministryně školství Petra Buzková se chystá školství od základu proměnit.

Školy se mají samy rozhodovat, co, jak a kdy budou své žáky učit, maturity budou studenti skládat podle státem daných pravidel a nedoceněné učitelské povolání se má proměnit v prestižní.

Jenomže na slibovanou "revoluci" si kantoři a rodiče školáků budou muset ještě počkat. Ministryni se ani po roce a půl ve funkci nepodařilo žádný z chystaných zákonů připravit tak, aby jí ho schválili alespoň kolegové ve vládě.

Školský zákon reformující výuku na základních školách jí k dopracování vrátila hned první instance vládní legislativní rada. A ten druhý - zákon o pedagogických pracovnících, který má kvalitním učitelům zajistit vyšší platy - zase z jednání vlády stáhla minulý týden ministryně sama.

Kde na to vzít?
"O nic nejde, musíme vyřešit jeden rozpor s ministerstvem financí," uklidňuje poradce Buzkové Martin Profant.

O žádnou zanedbatelnou drobnost však nejde. Zákon totiž počítá s tím, že učitelé, kteří na sobě budou pracovat, dál se vzdělávat a uplatňovat nové poznatky v praxi, si platově výrazně polepší a budou brát o tisícikoruny víc než jejich línější kolegové.

Ministerstvo financí se však začalo zajímat o to, kde na to chce Buzková vzít peníze. Odpovědi se zatím nedočkalo.

"Jde o to, zda ministryně školství plánuje, že se o tu částku prohloubí schodek státního rozpočtu, což by nešlo, nebo zda na to ušetří ve vlastním resortu," řekla mluvčí ministerstva financí Eva Nováková.

Obavy ministerstva financí jsou přitom na místě. Kdyby se totiž rozhodlo na sobě pracovat a dál se vzdělávat najednou všech 146 tisíc učitelů, museli by dostat přidáno všichni. A to by ročně vyšlo na jeden a půl miliardy korun.

"Tolika lidí se to samozřejmě týkat nebude. Počítáme s tím, že zájem bude mít tak deset procent učitelů. Například těm starším by se to ani nevyplatilo," tvrdí Profant.

S touto odpovědí se však ministerstvo financí nespokojí, a dokud se oba úřady nedohodnou, zákon nebude. Poslanec Walter Bartoš, stínový ministr školství za ODS, tvrdí, že ho to už ani nepřekvapuje.

"Paní ministryně je jediná, která nám za ten rok a půl neposlala do sněmovny ani jediný zákon. Na kontě má nulu," říká Bartoš.

Školy by zákony napsaly jinak   

Výhradami k připraveným "revolučním" zákonům, které chystá ministryně Petra Buzková, se to hemží i v ředitelnách škol. Například nový zákon o pedagogických pracovnících je podle předsedy Asociace základního školství Karla Bárty zbytečný.

"Úplně by stačilo dát větší pravomoci ředitelům škol. Abychom mohli kvalitní učitele dobře zaplatit a těm špatným peníze sebrat," míní Bárta. Osobně by se dokonce přimlouval, aby ze školství úplně zmizely platové tabulky a aby se ředitelé mohli s učiteli dohodnout na smluvních odměnách.

Tak to funguje například na jednom z pražských soukromých gymnázií. "Dvě třetiny pedagogického sboru u nás tvoří muži a průměrný věk učitelů máme 34 let. Kdybych pedagogům nabízel tarifní platy, neměl bych mladého ani jednoho," řekl ředitel Václav Klaus.