To ale politici odmítají. Podle nich americký prezident přesvědčil. Mluvil jasně, citlivě jim naslouchal a nikoho nepokořil.
Jeho politické vize vyzněly důrazně, cílevědomě a prokázal, že ovládá fakta lépe, než mnozí předpokládali.
"Úspěšně si získal úctu Evropanů," citoval list International Herald Tribune slova britského premiéra Tony Blaira, tradičního přítele Ameriky na evropské půdě. I francouzský premiér Lionel Jospin, reprezentující zemi, která má obvykle nejvíce výhrad k amerikanizaci světa, byl Bushem příjemně překvapen.
"Evropané byli zaskočeni, do jaké míry prezident chtěl ukázat, že je skutečně bere v úvahu." Také ruský prezident Vladimir Putin je spokojen s tím, jakého v Bushovi nalezl partnera. "Je to kritický a analytický politik." Pětidenní Bushova cesta po Evropě, od Madridu přes Brusel, Göteborg, Varšavu až po Lublaň, vyzněla jako pozitivní důkaz toho, že v moderní diplomacii je styl stejně důležitý jako obsah.
Bushův styl otevřenosti a způsob, jak racionálně předkládal argumenty, napomohly tomu, že poněkud otupil ostří výhrad Evropanů dokonce vůči jeho plánu hvězdných válek. Přinejmenším na úrovni politiků, protože všude, kam prezident v Evropě zavítal, jej stále provázeli demonstranti s heslem "Zastavte Bushe".
Bushova pravá ruka v zahraniční politice, jeho poradkyně Condoleezza Riceová, dokonce tento názorový posun Evropanů kvantifikovala. Podle ní, jak napsal IHT, nyní sedmdesát procent evropských státníků souhlasí s Bushovým názorem, že svět se natolik změnil, že je potřeba nově pohlížet na hrozby ze strany "gangsterských" států a bránit se před nimi, tedy akceptovat protiraketový deštník.
Američané nyní počítají, že ve skupině "pro" mají v Evropě Británii, Španělsko, Itálii, Polsko, Maďarsko i Českou republiku.
Praha se na americké mapě objevila díky výroku Václava Havla v Bruselu. "Svět nemůže být založen na hrozbě vzájemného vyhlazení útočnými zbraněmi. V budoucnu musejí hrát důležitější roli obranné systémy před útočnými - jsme obranná aliance." I skeptici z Bonnu a Paříže zmírnili a spíš zdůrazňovali technickou stránku věci: ať Američané přijdou se štítem, až bude vůbec technologicky reálný.
Změna tónu byla tak překvapivá, že vedla jednoho novináře k dotazu na francouzského prezidenta Jacquese Chiraka, proč se Evropa tak ohýbá před Amerikou. "Ne, tak to vůbec nevidíme," řekl Chirac.
