Bush připomněl oběti, které přinášejí rodinní příslušníci členů Národní gardy, a poznamenal, že Idaho má procentně větší počet vojáků sloužících v Iráku než jakýkoli jiný americký stát.
"Dokončíme naši práci v Afghánistánu a v Iráku," řekl prezident. "Okamžité stažení našich jednotek z Iráku nebo širšího Středního východu, jak po tom mnozí volají, povzbudí teroristy a vytvoří základnu pro další útoky proti Americe a dalším svobodným zemím," dodal.
"Nejdůležitější frontou v boji proti terorismu je Irák," prohlásil Bush před necelými desíti tisíci lidmi. "Brutalita útoků v Iráku je jednoznačným znamením aktivity teroristů, kteří se snaží zastavit šíření demokracie na Středním východě," dodal.
V projevu nezapomněl zmínit jordánského extremistu abú Músu Zarkávího, který je podle něj zosobněním toho, proti čemu USA bojují.
Po teroristických útocích z 11. září 2001 stály Spojené státy podle Bushe před volbou pokořit se, nebo "vést válku proti teroristům a udeřit na ně dříve, než rozsejí smrt". "Učinil jsem rozhodnutí. Amerika nebude znovu napadena. Budeme čelit novým hrozbám dříve, než se promění ve skutek," řekl.
Bush odmítl schůzku s protiválečnými aktivisty
Prezident rovněž zaútočil na protiválečné aktivisty. Jejich jednání je podle něj nežádoucí. Odpor proti pobytu okupačních vojsk prý zosobňuje Cindy Sheehanová.
Sheehanové v Iráku zabili syna a s Bushem setkala už letos v dubnu. Po schůzce však své výroky proti Američanům v Iráku ještě zostřila.
Proto Bush jakékoliv další jednání s aktivisty odmítl. "Nereprezentuje názor většiny rodin, které mají v Iráku příbuzné," řekl Bush o Sheehanové. Ta se společně se svými přívrženci utábořila u Bushova ranče poblíž texaského Crawfordu.
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že podpora zásahu v Iráku stále klesá. S pobytem amerických vojáků v zemi souhlasí 40 procent lidí, 58 procent s ním naprosto nesouhlasí. V červnu Bushův postup podporovalo 45 procent respondentů.
Američané dohlédnou na referendum o ústavě
Pentagon oznámil, že před iráckým referendem o ústavě vyšle do země dalších patnáct set výsadkářů z Fort Braggu v Severní Karolině. Dva prapory 82. výsadkové divize by měly do Iráku odcestovat koncem srpna. Vrátit by se vojáci měli v prosinci.
Spojené státy mají v současné době v zemi 138 tisíc mužů. Pentagon však nevyloučil, že by jejich počet mohl vyšplhat až na 160 tisíc. Od začátku války v roce 2003 bylo v Iráku zabito na osmnáct set vojáků.
