Vladimír Putin vyrazil do USA už v úterý, aby se zúčastnil 58. zasedání Valného shromáždění OSN, kde přednese projev.
Jeho oficiálná návštěva USA začíná ve středu, rozhovory v Camp Davidu se budou konat v pátek a sobotu.
Ruského prezidenta v New Yorku přivítal Bushův projev. Prezident v něm požádal členské země OSN i samotnou světovou organizaci o pomoc se stabilizací a obnovou poválečného Iráku. - více zde
Ruští vojáci do Zálivu nepůjdou
Washington stojí udržování klidu v zemi pomocí armády, která na jaře svrhla režim diktátora Saddáma Husajna, miliardy dolarů. A i když se na zavádění demokracie podílí už řada spojenců, Bílý dům vítá další pomoc - vojenskou, odbornou i materiální.
Moskva nejprve válku v Iráku odsuzovala, poté svůj postoj zmírnila. Šance, že by se v Perském zálivu mohli objevit ruští vojáci, je však mizivá. "O vyslání vojáků není třeba diskutovat, prakticky to ani nezvažujeme," prohlásil Putin.
V Iráku jako v Afghánistánu
Kreml má velké výhrady, že si Washington stále ponechává politickou kontrolu nad Irákem. "Je nutné přijmout cestu nejen ekonomické obnovy, ale i politické rehabilitace. Dobrým příkladem je Afghánistán. Proč nemůžeme jít touto cestou i v Iráku?" řekl nedávno ruským novinářům.
Rychlé předání moci do rukou Iráčanů podporují kromě Moskvy i Berlín a Paříž. Bush však v OSN prohlásil, že tento krok nelze uspěchat. Francouzský prezident Jacques Chirac v následném projevu poté už poněkolikáté vybídl Washington, ať představí "realistický" časový plán.
|
OBCHOD STAGNUJE |
| Ekonomická spolupráce mezi USA a Ruskem podle expertů stagnuje. Do rozvíjejícího trhu investují více evropské než americké společnosti. O ropovodu, který by usnadnil export do Spojených států, se jen hovoří. Kvůli neshodám se také odložilo zrušení opatření z dob sovětské éry, které vymezuje obchodní styky Washingtonu s Moskvou. |
O teroru a jaderných programech
Putinova zmínka o Afghánistánu vybízí k bilanci ruské účasti na Američany vyhlášené a vedné válce proti teroru, zahájené před dvěma lety po útocích na USA. Moskva si udržuje od přímé účasti odstup a podle pozorovatelů by se mohla častěji zapojovat do akce.
Další otázkou jsou postoje k problematickým jaderným programům v KLDR a zejména v Íránu, kde Rusko plánuje postavit reaktor. USA rozhodnutí už deset let kritizují. Washington se obává, že Írán, který se nedávno kvůli svém jadernému programu dostal pod mezinárodní tlak, by poté mohl vyrobit atomovou bombu. - více zde
Moskva si však stojí za slibem Teheránu, který Bush zařadil do "osy zla". Podle Kremlu navíc Západ nedokázal zabránit svým firmám, aby s islámskou zemí spolupracovali na jaderných technologiích včetně provozů, které mohou sloužit jak k mírovým, tak vojenským účelům.
|
ČEČENSKÁ OTÁZKA |
|
Rusové si potřebují vyjasnit s Američany i pohled na Čečensko. Washington několikrát vyjádřil pochyby, zda politika Kremlu může po válkou zdevastované oblasti přinést mír. Americká diplomacie se po 11. září 2001 k Čečensku vyjadřovala opatrně, čímž si vysloužila ruská nařčení, že je v boji proti teroristům pokrytecká. |
Rezoluce a Blízký východ
Iráku a Íránu se dotýkají i dvě rezoluce, které chtějí USA prosadit v Radě bezpečnosti OSN, kde s Ruskem patří k pětici stálých členů s právem veta. První rezoluce se týká většího zapojení světa do obnovy Iráku pod americkým vedením, která na první pokus neprošla. Druhá by pak měla zamezit dalšímu šíření zakázaných zbraní hromadného ničení.
Washington a Rusko také patří ke garantům řešení blízkovýchodní krize. Americký mírový plán nedávno skoro ztroskotal po sebevražedných atentátech na Izraelce a odstoupení palestinského premiéra Mahmúda Abbáse. Funkce se vzdal po boji o moc nad bezpčnostními složkami s prezidentem Jásirem Arafatem. Izrael dál nahání palestinské radikály, jež viní z útoků, a má spadeno i na Arafata. - více zde
 Ruský prezident Vladimír Putin naslouchá v Novoogarjovu nedaleko Moskvy dotazu na tiskové konferenci, během které odpovídal americkým novinářům před svou návštěvou USA. (20. září 2003) |
