Bush v projevu odmítl, že by USA měly vyjednávat s Íránem nebo s radikálními skupinami typu Hamas. "Někteří si myslí, že bychom měli vyjednávat s teroristy a radikály, jako kdyby je nějaký argument mohl přesvědčit, že se celou dobu mýlí," řekl Bush.
"S tímto hloupým sebeklamem jsme se již setkali. Když nacistické tanky vstoupily v roce 1939 do Polska, jeden americký senátor prohlásil: ´Bože, kdybych tak mohl mluvit s Hitlerem. Všemu by se dalo zabránit.´ Musíme nazývat tuto věc pravým jménem - je to falešné pohodlí ústupků, které bylo opakovaně zdiskreditováno dějinami," dodal.
Přirovnání Íránu k hitlerovskému Německu a těch, kteří jsou pro diplomacii, k ústupkářům, je u americké neokonzervativní pravice oblíbené. Její doyen Norman Podhoretz hovořil před časem v magazínu Commentary o íránském prezidentovi Ahmadínežádovi jako o reinkarnaci Hitlera. Z paralely s nacistickým Německem pak vyvozoval nutnost zaútočit. "Neexistuje jiná alternativa než použití vojenské síly," napsal.
Tentokrát ale Bush nepřipravoval půdu pro útok na Írán.
Podle reakcí demokratů ve Spojených státech se spíš zdá, že měl na mušce Baracka Obamu. Senátor z Illinois a demokratický kandidát na prezidenta sice odmítá mluvit s Hamasem, ale k Sýrii a Íránu se staví otevřeně.
"Máme protokol a nekritizujeme prezidenta, když je v zahraničí. Čekala bych ale, že se prezident zachová stejně a nebude kritizovat Američany, když je na cizí půdě. V tomto úřadu jsou jeho slova pod úrovní důstojnosti úřadu prezidenta," citoval list Washington Post předsedkyni Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou.
Proti Bushovým slovům se ohradil i sám Obama. "George Bush ví, že jsem nikdy nepodporoval vyjednávání s teroristy. Prezidentova extrémní politizace zahraniční politiky a politika strachu ničím nepřispívá k bezpečnosti amerického lidu a našich izraelských spojenců," odmítl prezidentova slova.
Mluvčí Bílého domu Dana Perinová odmítla, že by Bushova slova mířila proti demokratickému politikovi. "Prezidentův projev nebyl ničím nový, a proto by nemělo nikoho překvapit, že takto hovoří," uvedla.
Zklamaní Palestinci
Kneset přivítal Bushův projev s nadšením. Palestinci byli naopak zklamaní. Vadilo jim, že prezident Spojených států zmínil nutnost dvoustátního řešení a vytvoření samostatného palestinského státu jen jednou.
"Palestinský lid bude mít svou vlast, o které dlouho snil a kterou si zaslouží. Demokratický právní stát s respektem k lidským právům a odmítající terorismus," řekl pouze.
Podle palestinského vyjednavače Saíba Irikáta byl 
Bushův projev promarněnou příležitostí. Prezident měl podle něj klást větší důraz na ukončení konfliktu. "Neměli bychom čekat na palestinský stát dalších šedesát let," řekl.
Bush přijel do Izraele na oslavy 60. výročí vzniku samostatného státu. Zúčastnil se obří konference pořádané prezidentem Šimonem Peresem. Vystoupení v Knesetu bylo hlavním bodem jeho návštěvy Izraele. Nyní se vydá do Saúdské Arábie a do Egypta.
