Zlepšující se bezpečnostní situace podle nejvyššího představitele Spojených států umožňuje, aby se část vojáků vrátila domů. Do poloviny letošního roku by mohlo odjet 20 až 30 tisíc mužů a žen, to by však znamenalo, že použe odejdou posily, které Washington poslal do rozvrácené země loni. Celkem tam nyní působí 160 tisíc Američanů.
O dalším stahování prozatím Bush neuvažuje, rozhodnutí nechává na generálech. Pokud velitel amerických ozbrojených sil v Iráku David Petraeus - s nímž jednal na americké základně Arifdžan v Kuvajtu - nebude chtít uvolnit větší počet Američanů, prezident proti tomu nebude nic namítat.
Dosluhující pán Bílého domu zdůraznil, že loňské zvýšené úsilí armády přineslo výsledky a i díky posilám se podařilo zlepšit bezpečnost v Iráku. "Hladina násilí se podstatně snížila. Do Bagdádu se vrací naděje," prohlásil Bush a dodal, že al-Kajda utržila v Iráku pořádnou ránu.
"Musíme udělat všechno, co můžeme, abychom zajistili ještě větší pokrok v roce 2008," řekl. Znovu apeloval na Írán a Sýrii, aby také přispěly ke zlepšení situace v Iráku. Rezervy má podle něj rovněž samotná vláda v Bagdádu.
Pokud jde o setrvání vojáků v Iráku, Bush včera v rozhovoru pro americkou televizní stanici NBC připustil, že může jít ještě o dlouhé angažmá. "To by klidně mohlo být, rozhodně," odpověděl na dotaz, zda to může být deset či více let. Ujistil ale, že by to v každém případě muselo posvětit "pozvání" irácké vlády.
Na otázku, co říká výroku republikánského kandidáta na prezidenta Johna McCaina, podle nějž by Američané mohli v Iráku zůstat třeba sto let, lapidárně odvětil: "To je dlouhá doba." Naproti tomu Bushův čas se krátí a další scénář americké kampaně bude už za rok promýšlet někdo jiný.