"Už před delší dobou jsme ministerstvo obrany požádali o převod více než stovky bunkrů do našeho majetku. Největší zájem máme samozřejmě o pevnůstky v nejpřísněji chráněné 1. zóně," uvedl mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Pokud ochranáři opuštěné a nevyužívané bunkry získají, pouze je důkladně zabezpečí, aby se do nich nikdo nedostal. Jiné plány s nimi nemají.
"Především nám jde o to, aby se bunkry nedostaly do rukou soukromých majitelů, kteří by si z nich chtěli udělat třeba rekreační objekty. Uzavření vstupů je nutné, aby se z bunkrů nestaly divoké veřejné toalety, jako tomu bývalo třeba u pevnůstek mezi Vrbatovou a Labskou boudou," řekl Drahný.
Vojenské kluby mají řadu plánů
Nejpřirozenější cestou, jak pevnosti dál využívat, je převod na kluby vojenské historie, které už se o řadu míst starají a mají i spoustu plánů do budoucna.
Přístupné pevnosti v krajiDobrošov Kahan III Březinka Babí Skutina Hanička Stachelberg |
Třeba nadšencům z Klubu vojenské historie Náchod už patří některé pěchotní sruby z Běloveského pevnostního skanzenu. Také oni však museli podstoupit dlouhá jednání s armádou, než jim stát nejprve pevnosti pronajal a teprve nedávno některé z nich převedl.
"Srub Voda v Bělovsi jsme vyřešili tak, že jsme koupili pozemky, na nichž stojí, a armáda nám pak bunkr předala do vlastnictví. Totéž platí i pro srub Březinka," sdělil předseda Klubu vojenské historie Náchod Petr Charvát.
Nyní nadšenci usilují také o pěchotní srub Lom, v němž je muzejní expozice věnovaná opevnění a prvorepublikové armádě, a ještě o jeden bunkr poblíž Březinky.
Radnice: Členové vojenských klubů jsou nejpovolanější
"Ve věci bunkrů se už přijalo několik usnesení, ale ve všech případech se město vzdalo možnosti získat některou část opevnění do svého majetku ve prospěch některého z klubů vojenské historie. Máme za to, že členové těchto klubů jsou ke spravování tak specifických objektů nejpovolanější," vysvětlila mluvčí náchodské radnice Nina Adlof.
Radnice v Trutnově se naopak rozhodla, že devět bunkrů mezi Zlatou Olešnicí a Libčí nejdříve získá do svého majetku a teprve potom určí, jak s nimi naloží.
"Můžeme si je nechat nebo je nabídnout někomu jinému, například klubům vojenské historie. Ale nejde jen o bunkry, nýbrž i o pozemky pod nimi," sdělil trutnovský starosta Ivan Adamec. Trutnov o získání bunkrů usiluje už od konce roku 2005.
Armáda je nechala nedávno zaměřit a podala návrh na jejich zápis do katastru nemovitostí, což je nezbytná podmínka připravovaného převodu na město. "Pokud bunkry získáme, hlavně nebude hrozit, že se v nich bude dít něco, co by nám nevyhovovalo. Budeme nad nimi mít kontrolu," řekl Adamec.
O Stachelberg se začalo vyjednávat už v roce 1987
Průkopníky ve snaze o získání části předválečné pevnostní linie jsou členové trutnovského občanského sdružení Stachelberg, kteří se o stejnojmennou pevnost začali zajímat už v roce 1987. V roce 1993 v ní otevřeli Muzeum československého opevnění a v roce 2000 pro veřejnost zpřístupnili půl kilometru podzemních prostor v hloubce 50 metrů.
"O bezúplatném převodu Stachelbergu na naše sdružení jednáme s armádou už dvacet let. Nechci to zakřiknout, ale teď už se snad blížíme do závěrečné fáze," uvedl zakladatel Občanského sdružení Stachelberg Miroslav Kejzlar.
Členové trutnovského sdružení si na žádost armády do svého majetku chtějí nechat převést nejen největší moderní podzemní pevnost v České republice, ale i řadu menších bunkrů v okolí. "Celkem by jich mělo být okolo dvaceti. Všechno je už zaměřeno, zapsáno do katastru nemovitostí a nyní čekáme, až na nás v seznamu žadatelů přijde řada. Není vyloučeno, že by to mohlo být ještě letos," upřesnil Kejzlar.
O další z pěchotních srubů na Trutnovsku mají zájem členové Klubu vojenské historie Odolov. Nadšenci se snaží obměkčit armádu od roku 1999, kdy začali o bunkr pečovat, aby ho darovala buď jim, nebo radnici ve Rtyni v Podkrkonoší, která by jim ho pronajala.
