Simeon II. po oznámení předběžných výsledků poděkoval voličům za důvěru. Odmítl ale naznačit, s jakou politickou stranou bude spolupracovat.
Nejbližším partnerem mu je dosavadní konzervativní vládní koalice Spojené demokratické síly, která skončila na druhém místě. Získala 18,40 procenta hlasů. Třetí je postkomunistická Bulharská socialistická strana se 17,40 procenta hlasů.
Hnutí za práva a svobody, které zastupuje tureckou menšinu, získalo 6,34 procenta.
Žádná z dalších 32 stran a koalicí, které se nedělních voleb zúčastnily, nepřekročila hranici čtyř procent hlasů potřebných pro vstup do parlamentu.
Car se do voleb dostal fintou
Bulhaři cara volili, protože jsou zoufalí ze špatné hospodářské situace, z korupce a neschopnosti pravicové vlády i z předchozích vlád bývalých komunistů.
"Mým cílem je během osmi stovek dní zlepšit situaci Bulharů a zavést do politiky nová etická pravidla," oznámil po svém vstupu do politiky Simeon, který se v exilu ve Španělsku vypracoval na úspěšného obchodníka a do Bulharska se vrátil až v roce 1996, kdy pravice porazila ve volbách bývalé komunisty a zdálo se, že Bulharsko zamíří do evropských struktur.
Simeon se tehdy nabídl, že Sofii pomůže jako neoficiální velvyslanec a bude v západní Evropě podporovat bulharské zájmy. Úřady mu dokonce vrátily zabavený rodinný majetek.
Třiašedesátiletý Simeon Borisov se nejprve chtěl ucházet o křeslo prezidenta. Úřady mu to však zakázaly. Založil tedy vlastní stranu, kterou soudy několika instancí odmítly zaregistrovat.
Nakonec se do parlamentních voleb zapojil na poslední chvíli fintou: pod hlavičkou koalice dvou malých stran, které se sdružily v Národním hnutí Simeon II.
 Bývalý bulharský car Simeon II., 18. června 2001. |
 Obyvatelé Sofie zdraví bývalého bulharského cara Simeona II. před volebním střediskem, kde 17.června odevzdal svůj hlas v parlamentních volbách. |
