Bulharsko prodává podle Veličkova náhradní součástky do zbraní členských zemí NATO, hlavně USA, Británie a Česka.
Vláda ale zmrazila vztahy s Ruskem, pokud jde o produkci zbraní. Týká se to hlavně licence určitých bulharských zbrojovek, které nebyly obnoveny od komunistické doby, řekl ministr hospodářství Nikolaj Vasilev. Před pádem komunismu v roce 1989 bylo v bulharském vojenském průmyslu zaměstnáno 115 tisíc lidí oproti dnešním 20 až 25 tisícům. Vývoz zbraní dosahoval ročně 700 - 800 milionů dolarů.
Ztráty trhů zemí bývalé Varšavské smlouvy a arabských a afrických zemí postižených mezinárodními embargy vyvolal vážnou krizi bulharského vojenského průmyslu.
Vzhledem k tomu, že zahraniční investoři nemají zájem o zbrojařské podniky, bylo 24 z nich rozprodáno společnostem, které jsou tvořeny jejich vedením a zaměstnanci. Tyto společnosti však nemají peníze na investice.
Šest dalších, mezi nimi i dvě největší, VMZ Sopot a Arsenal Kazanlak, čekají na privatizaci, řekl náměstek ministra ekonomiky Kalojan Ninov.