Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bulharsko jako strategický cíl NATO

  16:18aktualizováno  16:18
Evropa se v červnu navždy změní. NATO přijme v dosud největší vlně svého rozšíření hned sedm nových členů včetně dřívějšího 'outsidera' Bulharska. Jakou roli může země v novém rozdělení evropského kontinentu hrát analyzuje politolog Jan Závěšický.

Istanbulský summit v červnu letošního roku přinese rozšíření teritoria aliance dál než kdykoliv předtím. Jihovýchodní dimenze rozšíření aliance má neopomenutelný strategický rozměr.

Bulharsko a Rumunsko budou spolu s Tureckem a Řeckem v pozici jihovýchodního křídla NATO. Aliance má zájem na posilování dobrých vztahů mezi jejími členy. Příklad pozitivního vývoje poskytují bezpečnostní a zahraničněpolitické vazby mezi budoucím Řeckem a Bulharskem, stávajícím a budoucím členským státem.

Vztahy Bulharska s Řeckem byly po dlouho dobu poměrně napjaté. Po pádu Živkovova režimu se vztahy obou států konsolidovaly a dosáhly dobré úrovně. V roce 1992 podepsali představitelé Bulharska a Řecka smlouvu o přátelství a spolupráci.

Atmosféra dobrých sousedských vztahů však nebyla vždy trvalá. Bulharsko jako první stát na světe uznalo 15. ledna Makedonii za samostatný stát, Řecko tak s obtížemi učinilo po více než třech letech a to pod názvem FYROM (Former Yugoslav Republic of Macedonia).

Skutečnost, že Bulharsko neuznalo makedonskou národnost, byla sice v souladu s řeckou pozicí, ale na druhé straně byl tento krok Řeky vnímán jako oživení bulharských snah o ovládnutí jugoslávské i řecké Makedonie.

Vztahy s Řeckem byly dále narušeny pozicí bulharské vlády Filipa Dimitrova k bulharským Turkům, na jejichž podpoře byl jeho kabinet závislý. Konkrétně šlo o podporu etnické politické strany bulharských Turků - Hnutí za práva a svobodu (Dviženie za Prava i Svobodi).

Obrat k lepšímu ve vztahu mezi oběma zeměmi nastal po vítězství socialistů v bulharských volbách, od něhož řecká Papandreova vláda očekávala zlepšení vztahů mezi Athénami a Sofií a současně odmítnutí koncepce bulharského prezidenta Želju Želeva o nutnosti "stejného odstupu" Bulharska k Turecku i Řecku.

Válečné události v Jugoslávii působily jako katalyzátor vzájemně se zlepšujících vztahů a Athény spolu se Sofií  koordinovaly své postoje a snažily se v konfliktu hrát stabilizační roli. Na poli bezpečnostních vztahů byla posléze s výrazným přispěním Rumunska navázána trilaterální spolupráce mezi oběma zeměmi.

Balkánský konflikt zřetelně ovlivnil koncepty zahraniční politiky jak Řecka, tak Bulharska. Prokázala se nutnost usilovně pracovat na zajištění ekonomické a politické stability na Balkáně a celkové prosperitě regionu. Během přípravy na vstup do NATO a EU se Bulharsku dostává plné řecké podpory.

V současnosti se mezi oběma zeměmi rozvíjí nadále ekonomická spolupráce a Řecko je druhým největším zahraničním investorem v Bulharsku. Rozvíjející se spolupráci ilustruje například velký stavební projekt, kterým je stavba ropovodu z Burgasu do Alexandroupolis, který bude fungovat jako "bypass" přetíženému Bosporu.

Skrze „Iniciativu 2+2“, která doplňuje již zmiňovanou trilaterální spolupráci Athén se Sofií a Bukureští, podporuje Řecko vstup obou kandidátských zemí do NATO a řecký parlament již ratifikoval přístupový protokol. Iniciativa 2+2 je založena na ad hoc setkávání ministrů zahraničních věcí Rumunska, Bulharska, Řecka a Turecka.

Především otázka zahraničněpolitického přístupu k FYROM/Makedonii a vztah Bulharska k Turecku budou klíčovými tématy vzájemných vztahů Řecka a Bulharska - budoucích aliančních spojenců.

Řecko sleduje svou podporou integrace Bulharska do struktur aliance nepochybně vlastní bezpečnostní a národní zájmy. Současně je to ale iniciativa, která z hlediska celkové situace v regionu odpovídá zájmům NATO a jeho členů.

<span style='color:red;background-color:yellow;'>natoaktual</span>.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Tvůrce Kanceláře Blaník opouští Seznam. Důvodem jsou neshody s vedením firmy

Z natáčení filmu Prezident Blaník

Lobbista Tonda Blaník bouchl do stolu. Tvůrce, který oceňovaný seriál vytváří, opouští internetovou televizi Stream...

Další z rubriky

Norové přezbrojují. Přes Atlantik dorazily první nové stíhačky

Letoun F-35

Norské vzdušné síly začínají s očekávaným přezbrojením na nejmodernější stíhací letouny páté generace F-35. První tři...

Počítače do boje. NATO zařazuje kyberprostor do misí a operací

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku

Obrana před kybernetickými útoky, ale také schopnost ve světě počítačů udeřit budou nedílnou součástí všech vojenských...

Odešel jako král! Lidé v Porubě vzpomněli na válečného hrdinu Škarvadu

Vypuštění balónků v barvách trikolory u příležitosti nedožitých stých...

Obyvatelé ostravské části Poruba, žáci škol i váleční veteráni si ve středu při unikátní akci připomněli výročí...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.