"Stěhovat menší sochy není problém. Horší je, když váží přes dvě tuny a tahle má kolem pěti. Všechny stroje, vysokozdvižná ještěrka nebo jeřáb, musí být stavěné na takovou váhu. Tady také jeřáb musel přemístit sochu na vzdálenost asi dvaceti pěti metrů, blíž jsme se kvůli schodišti nedostali," vysvětluje autor plastiky Roman Kotrč.
Poseidon putoval z jeho ateliéru ve Velkých Popovicích. Sám sochař bydlí v Praze. "Převoz byl bez problémů, až tady v Pardubicích se nám kolega s náklaďákem ztratil a hodinu a půl jezdil kolem, než našel správné místo. Nechal jsem ho hledat městskou policií přes kamerový systém, málem jsem z toho zkolaboval," směje autor díla.
Typický trojzubec dostal vládce moří až po instalaci na podstavec, který nedlouho potom začali pomocníci obkládat barevným obložením.
"Vidle jsme mu připevnili teprve po usazení sochy. Vezli jsme je v zvlášť dodávce, abychom je někde neurazili pod mostem. Musely se dobře přilepit, aby nějaký halama nedostal nápad si je odnést domů. Dnes jsou ale dokonalé tmely, to by musel zlomit celou ruku. Celá socha je dělaná tak, aby byla odolná proti poškození," popisuje Kotrč sochařské řemeslo.
Tvář Poseidona může leckomu připomínat obličej jeho tvůrce. "Já sice mám teď také vousy, ale to jenom proto, že jsem se nechtěl oholit, dokud sochu nedodělám. Pracoval jsem ní zhruba třičtvrtě roku," vysvětluje Kotrč.
Cenu díla nakonec autor nesdělil. "Byly okolo toho zmatky a ani nevím, o kolik si kdo z dodavatelů řekl. Doufám, že mi to nakonec zaplatí. Socha, to je taková třešnička na dortu, a když je stavba bytů dokončená, asi už nezbývají moc peníze, zvláště na takové věci. Řekněme, že jsme rádi, že taková socha vznikla," prohlásil diplomaticky sochař.
"Ať se dívá na řeku, to bude jako socha Svobody v New Yorku," povzbuzovali přihlížející sochaře a jeho pomocníky, kteří usazovali Poseidona na lanech na podstavec. Nepřesvědčili je, mořský bůh se k Labi otočil zády a hledí do sídliště.
