„Včasné podání inhalovaného budesonidu snížilo pravděpodobnost, že pacienti s covidem-19 budou potřebovat urgentní lékařskou péči a zkrátilo dobu jejich rekonvalescence,“ stojí v závěru studie vědců z Oxfordské univerzity prezentované v odborném časopise The Lancet.
Studie se zúčastnilo 146 pacientů s covidem-19. Polovině z nich lékaři podávali budesonid dvakrát denně, druhá polovina pacientů měla běžně dostupnou péči. U pacientů s budesonidem po podání léku ustoupily projevy onemocnění rychleji, než u lidí, kteří lék nedostali. Podle vědců je však zásadní, aby lidé dostali lék nejpozději do sedmi dní od prvních příznaků covidu-19.
Výzkum oxfordských vědců bedlivě sledovali také lékaři v Česku. „Čekali jsme na to asi poslední měsíc a půl. Data vypadají pěkně, vypadá to nadějně, že by se budesonid mohl používat i u lehkého průběhu covidu úplně na začátku a mohl by pacientům výrazně prospívat,“ řekl MF DNES lékař Milan Sova, zástupce přednosty pro léčebnou péči Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc.
„Někteří kolegové už budesonid nebo některý jiný inhalační kortikoid pacientům podávali. Doposud však neexistovala data, která by jeho účinek prokázala takto systematicky,“ vysvětlil Sova. Lékaři, kteří budesonid pacientům s covidem-19 předepisovali, tak podle něj doposud činili na vlastní zodpovědnost v rámci takzvané „off label indikace“. To znamená nasazení léku i na nemoc, pro kterou není primárně určen a není lékovou agenturou na tuto indikaci schválen.
V Česku lék užívají desetitisíce astmatiků
Budesonid je imunosupresivní lék, který se běžně používá k léčbě astmatu. „Je na trhu už od 80. let. U pacientů s astmatem tlumí zánět v průduškách. Úplně stejně tlumí zánět i u pacientů s covidem. U malé části z nich potom onemocnění přechází do středně těžkého a těžkého průběhu, což často způsobuje přestřelená imunitní odpověď. A právě tu budesonid utlumí a je větší šance, že těžký průběh u člověka nenastane,“ vysvětlil Sova.
PŘEHLEDNĚ: Čím se bojuje proti covidu? Léky i nadějné vakcíny |
Podle předsedy České společnosti alergologie a klinické imunologie Petra Panznera se budesonid běžně užívá při pravidelné léčbě astmatu ve formě inhalačního léku. V Česku se pravidelná léčba týká zhruba jednoho procenta populace, konkrétně budesonid mohou podle Panznera využívat desetitisíce pacientů.
„Astma je velice rozšířené onemocnění, prodělávají ho nízká procenta populace. Část z nich jsou lehcí astmatici, kteří pravidelnou léčbu nepotřebují. Léky může denně užívat zhruba jedno procento populace. I to je ale obrovské číslo. Inhalační kortikoidy jsou základem léčby u většiny pacientů s astmatem,“ řekl Panzner.
Astmatici podle něj budenosid užívají denně. „Využívá se na pravidelnou a dlouhodobou léčbu astmatu, což je také zánětlivé onemocnění, byť ne infekční, ale alergické. Základem léčby astmatu je protizánětlivá léčba, která je v 95 procentech případů reprezentována právě inhalačními kortikoidy. Budesonid však není jediný,“ doplnil.
