Učitelka češtiny Veronika Valíková a šéf státních maturit Pavel Zelený, leden 2010

Učitelka češtiny Veronika Valíková a šéf státních maturit Pavel Zelený, leden 2010 | foto: Lukáš Bíba, MF DNES

Bude státní maturita k něčemu dobrá? Kantorka si to vyříkala s úředníkem

  • 46
Stačí 150 až 200 slov na to, aby člověk napsal slušnou maturitní slohovou práci? I tak se dá popsat spor mezi středoškolskými češtináři a tvůrci státních maturit. Věcí, na kterých se neshodnou, je ale více. Ukázalo to setkání středoškolské učitelky češtiny Veroniky Valíkové a šéfa státních maturit Pavla Zeleného, které zorganizovala MF DNES.

V. Valíková: Mám vůči státním maturitám tři hlavní výhrady. Například písemná slohová práce je krátká. Nezjistíme, jak student zvládá jazyk, jak v něm přemýšlí. Říkala jsem si, že to snad nějak půjde, ale způsob hodnocení a bodování, který chcete, je něco neskutečného.

P. Zelený: Metodika hodnocení k tomu, co má tato zkouška ukázat, stačí. Bodování s pevnými pravidly je potřeba, aby se vyloučil subjektivní pohled - zkoušeli jsme bez něho dát nové práce oznámkovat několika kantorům a jejich známky se lišily o tři stupně.

vyzkoušejte si státní maturity

Zkuste si ukázkové testy státních maturit

V. Valíková: Ale to máte u spisovatelů také, studenti se hádají o Kunderu či Vaculíka. Jazyk je věc podvědomí, ten se přece nedá takhle objektivně hodnotit.

P. Zelený: Pro mě je snazší napsat čtyři stránky textu než 150 slov. Postřeh, že v rámci státní maturitní zkoušky se nedá hodnotit originalita, je správný, ale to také není cílem. Každá forma zkoušky měří jen určitou výseč dovedností.

V. Valíková: Má druhá výhrada směřuje k pojetí ústních maturit. Osypávám se z termínu "analýza textu". Bojím se, že se to zase zvrtne v takové to "povězte nám, kolik je v básni metafor" nebo "co znamená u Romea a Julie ta tma" a podobně. To je druhý extrém, nejdříve se recitovala díla, teď se bude analyzovat. Moje třetí výtka se týká opět ústních zkoušek -my se zhroutíme, protože pro učitele, kteří jako já dávají studentům velké seznamy četby, znamená příprava podkladů neskutečné množství práce.

P. Zelený: Můžete použít pracovní listy centra pro přípravu maturit.

V. Valíková: Já si z nich nevyberu, jsem zvyklá na svoje texty a neumím vymyslet otázky k těm, které mi někdo předloží. Byl jste někdy na nějaké škole, umíte si představit češtinářský kabinet? Každý učí jinak. Vy chcete sladit češtináře z celé republiky, přitom je nemůžete sladit na jedné jediné škole. Dáváte vše zase částečně do rukou předmětových komisí, které mohou vytvořit závazný maturitní seznam knih. Pak ale končím, protože jestli mi nějaká komise řekne, že mám zkoušet třeba ze Zločinu a trestu a nikoliv z Idiota, nemusím učit.

P. Zelený: Já vám rozumím. Vy jste typ, který chce jít svou cestou.

V. Valíková: A vy mi do ní stavíte barikády.

P. Zelený: Máme 110 tisíc maturantů a osm až deset tisíc jejich učitelů. Jestliže zadáním státní maturity je zobjektivizovat zkoušky na úrovni celé republiky, musí existovat pravidla, jak kantory sladit. A šlo by to třeba i tak, že by studenti místo ústní zkoušky jen psali jednotný test, který by bylo snadné vyhodnotit - a kantory bychom tak z hodnocení vyloučili. V. Valíková: To by možná bylo ideální řešení.

P. Zelený: Řeknu vám, k čemu by to vedlo. Původně jsem chtěl, aby tak státní maturita vypadala a aby její součástí nebyly písemky ani ústní zkoušky. A byli to právě učitelé, kteří to nechtěli. Měli pravdu, protože kdyby se testovalo jen tohle, školy by začaly připravovat jen na tento typ zkoušek. Tak, jak je to teď, je to postaveno přesně pro vás, pro vaše typy kantorů. Mně je váš přístup sympatický, ale je velmi pracný. Celý ten systém je složitý proto, že vy učitelé chcete, aby ta zkouška vypadala takto. Protože to, co by v testech nebylo, by z češtiny postupně zmizelo, neučilo by se to.

V. Valíková: Čímž dáváte najevo, že kantorům nedůvěřujete. Naším úkolem není učit děti dovednosti, ale učit je číst a psát a naučit
je lásce k jazyku. Jestliže však mám u maturity hlavně měřit dovednosti a vědomosti, v podstatě se nikam nedostaneme.

státní maturity

Budou vůbec státní maturity?
Po několika odkladech by se mělo ponovu poprvé maturovat v příštím školním roce, a to z češtiny a z cizích jazyků. Státní maturita z matematiky se teprve připravuje, ale je možné, že za několik let bude opět pro všechny povinná. Momentálně běží školení učitelů, kteří se učí hlavně hodnotit výkony studentů, skončit by měla do září letošního roku.

Z čeho se zkouška skládá?
Například státní maturita z češtiny se skládá ze tří částí: ze slohové písemné části, z didaktického testu, z ústní zkoušky z literatury

Co učitelé kritizují?
Kromě nedostatečné délky slohové práce zejména způsob hodnocení. Práci musí vždy dva z nich nezávisle na sobě obodovat tak, aby se nakonec shodli. Bodovací systém je navíc hodně složitý, podle tvůrců maturit má však zamezit subjektivnímu pohledu.

Co s písemkami udělá stát?
Obodovanou práci škola naskenuje a v digitální formě pošle do centra pro státní maturitu, které bude všechny výsledky shromažďovat.
Student dostane kromě výsledné známky také protokol o státní maturitě, kde bude bodové ohodnocení jeho výkonu.

K čemu je to dobré?
Bodová hodnocení by měla rozhodovat při přijímání na vysoké školy. Vysoké školy se však k tomu, aby státní maturita nahradila přijímačky, staví zdrženlivě.

Proč to učitelé bojkotují?
Část učitelů státní maturity bojkotuje kvůli složitosti, jiní odmítají chodit na školení, protože podobná už jednou absolvovali, ale maturita se tehdy odložila. Nyní se musí školit znovu, protože se její podoba mezitím částečně změnila.

Generálka už v říjnu
Už v říjnu letošního roku chce Centrum pro státní maturity v maturitních ročnících spustit generálku zkoušek.
Souběžně s ní by mělo běžet testování předpokladů pro studium na vysoké škole, aby se ukázalo, zda jeho výsledky odpovídají výsledkům u maturit. Příští rok na jaře by pak měli maturanti poprvé skládat novou zkoušku naostro.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video