Otázky a odpovědi k dlouholeté kauze Diag Human

Otázky a odpovědi k dlouholeté kauze Diag Human | foto: Profimedia.cz

Bude stát krvácet kvůli byznysu s krví? Kauza Diag Human v odpovědích

  • 63
Státu hrozí, že zaplatí přes deset miliard ve sporu se společností Diag Human. Zatímco firma už považuje spor za rozhodnutý a domáhá se exekucí na český majetek v cizině, podle ministerstva zdravotnictví verdikt ještě zdaleka nepadl. iDNES.cz přináší odpovědi na nejdůležitější otázky v kauze.

Jak to všechno začalo?

Ministerstvo zdravotnictví hledalo na počátku 90. let firmu, která by zpracovávala tuzemskou krevní plazmu. Česko-švýcarská firma Conneco, předchůdce Diag Human, se do soutěže přihlásila. Ovšem jen jako prostředník, který bude vyvážet plazmu a dovážet zpátky krevní deriváty. Zpracovatelem měla být dánská firma Novo Nordisk. Stát by tak neměl kvalitu citlivého materiálu plně pod kontrolou.

Ve výběrovém řízení byl i Novo Nordisk s Conneco jako poskytovatelem některých služeb. Ani jedna z nabídek neuspěla. Tehdejší ministr zdravotnictví Martin Bojar poté údajně poškodil jméno firmy Conneco, když dánské firmě Novo Nordisk v roce 1992 napsal, proč ji ministerstvo v konkurzu na zpracovatele české krevní plazmy nevybralo, ačkoli patřila k nejlepším v oboru.

Bojar se svým vyjádřením odkazoval k obvinění, že se firma Conneco pokusila vyvézt do afrického Lesotha několik set kilogramů Metachalonu, psychotropní látky, která je na seznamu zakázaných léčiv. Policii se ale nepodařilo firmě Conneco prokázat úmysl drogy vyvážet.

Conneco zažalovala Bojara jako fyzickou osobu, pak ale žalobu stáhlo. V roce 1995 poslal právník Diag Human ministru zdravotnictví oznámení o škodě, kterou firmě způsobil jeho dopis. V roce 1996 tehdejší ministr Jan Stráský rozhodl, že se stát bude hájit formou rozhodčího řízení. Spor se tedy neřeší u soudu, ale před zvláštním rozhodčím senátem.

Jakou částku chce firma od českého státu?

Na podzim 1995 vyčíslil Diag Human újmu na 500 milionů korun a navrhl smír za 200 milionů. Stát to odmítl. Poté, co ministerstvo uzavřelo s firmou rozhodčí smlouvu, Diag Human zvýšil požadovanou částku na dvě miliardy. V roce 2003 firma navýšila částku o úroky z prodlení a nakonec se domáhala až 14 miliard korun. Arbitrážní tribunál jí v roce 2008 přiznal odškodné 8,3 miliardy. S úroky se částka vyšplhala na téměř deset miliard.

Je arbitráž již uzavřena, nebo ještě běží?

Každá strana tvrdí něco jiného. Podle Diag Human je spor uzavřen arbitrážním tribunálem z roku 2008. Stát toto rozhodnutí ale neuznal a vyvolal přezkumnou arbitráž, kterou zase neuznává Diag Human, i když původně ji uznal a jmenoval i rozhodce. Podle společnosti stát pochybil, když se proti výsledku arbitráže z roku 2008 odvolal přímo ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který neměl zasahovat, ale pouze určit úředníka. Advokát Tomáš Sokol, který je právním poradcem státu ve sporu, to odmítá a naopak tvrdí, že rozhodčí řízení nemohlo skončit, když z něj nevyplynulo žádné usnesení nebo nález. Podle Sokola může arbitráž skončit pouze společným verdiktem všech tří rozhodců.

Má Diag Human právo na odškodné, které požaduje?

Musí o tom rozhodnout přezkumný arbitrážní tribunál, ze tří rozhodců byl ale zatím vybrán jen jeden, exděkan plzeňských práv Milan Kindl, který zastupuje stát. Diag Human zastupoval švýcarský advokát Damiano Della Ca, loni však rezignoval. Předsedou tribunálu byl předseda Hospodářské komory Petr Kužel, ale nejvyšší soud jeho jmenování na podnět Diag Human zrušil. Zbývající dva rozhodce musí určit soud. Návrh na Kuželovo jmenování leží u Městského soudu v Praze, návrh na Jiřího Schwarze pak u Obvodního soudu pro Prahu 6.

Proč soudy nechávají zabavovat český majetek?

Diag Human hledá různé způsoby, jak donutit český stát platit. Využil takzvanou Newyorskou úmluvu z roku 1958, podle níž lze o vyrovnání požádat v jakékoli ze 142 zemí, jež se dokumentem řídí. Nároky firmy zatím uznaly soudy v Paříži a ve Vídni, kde následně proběhla první exekuce na majetek českého státu. Rakušané zabavili tři umělecká díla. Soudy vyšly z předpokladu, že o požadavcích Diag Human je pravomocně rozhodnuto. Podle Sokola ani nemohly rozhodnout jinak.

Proč se v souvislosti s kauzou mluví o korupci?

O korupci podle Hospodářských novin poprvé promluvil předseda prvního arbitrážního tribunálu z roku 1997 Josef Kunášek, který poukázal na laxnost úředníků zastupujících stát. Konkrétní důkazy o tom ale neměl. Nyní o korupci mluví i bývalý majitel Diag Human Josef Šťáva. Tvrdí, že jej expremiér Stanislav Gross a zesnulý exministr zdravotnictví Bohumil Fišer žádali o "půjčku". Za provizi pět procent údajně Fischer nabízel Šťávovi ukončení sporu v jeho prospěch.

Byl někdo v souvislosti s kauzou potrestán?

Za to, že se stát dostal do problémů, nebyl potrestán nikdo. Pouze advokát Zdeněk Nováček, kterého si na řešení sporu najala někdejší ministryně Marie Součková, dostal pokutu v řádu desítek tisíc korun za to, že si za své služby účtoval příliš. Resort zdravotnictví mu zaplatil 10 milionů korun a za vypovězení smlouvy mu měl dát stejnou částku. Tu však už Nováček nezískal.

Jak dlouho spor ještě potrvá?

Minimálně několik měsíců, spíše však let. Ministerstvo zdravotnictví se odvolalo k zahraničním soudům, které vyhověly Diag Human s exekucí majetku. Spor však visí na jmenování rozhodčích soudců, kteří musí vykonat přezkumnou arbitráž. První z nich má být jmenován nejdřív letos v září.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video