Kriminalističtí experti i žalobci po takové povinnosti už dlouho volají. Analýza DNA, jejíž vzorek se získává ústním stěrem slin, slouží k přesnému individuálnímu určení člověka.
Návrh novely trestního řádu i zákona o policii se přitom týká i vymahatelnosti dalších vzorků sloužících k identifikaci. K nim patří třeba daktyloskopické otisky, pachové stopy a vzorky krve či kůže.
Obviněný zatím může poskytnutí identifikačních vzorků odmítnout. Hrozí mu za to maximálně padesátitisícová pokuta. A ta se ještě navíc špatně vymáhá.
"Současný návrh rozšiřuje oprávnění policistů provádět identifikaci i přes nesouhlas a odpor osoby podezřelé, obviněné či pravomocně odsouzené," upřesnil návrh ministerstva vnitra jeho mluvčí Petr Vorlíček.
V případě podezřelého by ale policisté mohli k odebrání biologických stop přistoupit pouze po předchozím souhlasu státního zástupce.
Zkušenosti ze zahraničí přitom podle Vorlíčka ukazují, že zpřísňující podmínky pro získávání biologických stop mají zejména preventivní účinek, v cizině se prý již s odporem nesetkávají.
Bublan chce státní a vojenské policii rozšířit i pravomoc, která souvisí s nasazováním pout. Příslušníci je dosud mohli lidem při zatýkání, předvádění na služebnu či převozu do vězení nasadit jedině v případě, že se chovali nebezpečně a chtěli utéci.
"Podle novely by bylo možné používat pouta i v okamžiku, kdy se eskortovaná osoba nedopouští ohrožujícího jednání, ale kdy existuje i jen obava z něj," uvedl Vorlíček. Doplnil, že vězeňská služba už takové pravomoci má.
