BSE jako varování

Nemoc šílených krav je jen jednou z nemocí, které se přenesly ze zvířete na člověka. Historie je plná apokalyptických morových ran, které mají svůj původ ve zdomácnění skotu či drůbeže a v následném zvyšování produkce masa. BSE je jen poslední v řadě a stále ji obestírá tajemství. Podobné choroby jsou jakousi daní za obchody plné masa, které jsou stále pro mnohé symbolem blahobytu. Výrobci přitom hledají způsob, jak získat co nejvíce pokud možno s nejmenšími náklady. Za jedním kilogramem masa se totiž skrývá mnohem více kilogramů krmiva. Ekologické zemědělství je za takových podmínek drahé.

Proto vznikaly koncentrované velkochovy skotu, ve kterých se snadno šíří nemoci. Proto kravám místo pastvy přijíždí na pásu granulované krmivo. Do něj se v Británii rozemílala kostní moučka, která se stala zdrojem epidemie BSE.

U nás je nyní podezřelý výrobce z toho, že do krmiva přidával masný odpad, který se také může stát zdrojem nákazy. Je vinen? Určitě, tedy pokud se tato zpráva prokáže. Pak by měl za to nést následky.

Svůj díl viny však nese i farma na Jihlavsku, která své krávy krmí náhražkami. Svůj díl viny nesou také zákazníci, kteří by považovali maso jedenkrát týdně (třeba k svátečnímu nedělnímu obědu) za symbol úpadku.

V Argentině, kde se krávy pasou na nekonečných pampách, nebo v chudých zemích, kde je hovězí steak nedosažitelným přepychem, lidé nečelí hrozbě, že právě snědli svou smrt.

Podezření na výskyt BSE je jen varováním: něco je špatně.

Je otázkou, zda stačí takové upozornění, nebo musí někdo onemocnět v každé rodině, aby se změna stala nutností stejně jako některé hygienické návyky. Nemoc šílených krav určitě není poslední.