Brusel už delší čas podezírá vládu maďarského premiéra Viktora Orbána, že svými reformami porušila unijní právo. Evropskou komisi (EK) znepokojily zákony o nezávislosti maďarské centrální banky, nezávislosti úřadu na ochranu dat a posunutí věkové hranice pro povinný odchod do důchodu u soudců.
Dva roky OrbánaViktor Orbán nastoupil k moci v květnu 2010 a díky ústavní většině začal přetvářet Maďarsko k obrazu svému. Kontroverzní zákon, kterým by částečně spoutal svobodu médií, se mu po tlaku Bruselu podařilo prosadit pouze v okleštěné podobě. Zemi zmítané ekonomickou krizí přinesl novou ústavu, která se odvolává na Boha i svatoštěpánskou korunu. |
Kritizovaná justiční reforma snížila věk pro odchod soudců do penze ze 70 na 62 let a opozice ji kritizuje jako nástroj vlády jak se zbavit soudců, kteří nesouhlasí s politikou vlády. Nový zákon o úřadu na ochranu osobních údajů dovolí vládě kdykoliv vyhodit šéfa inspektorů dohlížejících na to, jak stát nakládá s citlivými daty Maďarů.
Budapešť na výtky a dotazy Bruselu zareagovala. Ale jen v případě centrální banky Evropská komise Orbánovy sliby vyslyšela a je připravena právní kroky proti Maďarsku v této věci zastavit, pokud budou přislíbené změny převedeny do praxe.
Ve zbylých dvou věcech má Brusel stále výhrady, které hodlá předložit Evropskému soudnímu dvoru v Lucemburku. Tribunál rozhodne, zda maďarský postup je, či není v rozporu s unijním právem. EK navíc vyzvala Maďarsko, aby s prováděním justiční reformy vyčkalo na rozhodnutí tribunálu.
Podle Evropské komise se nyní mohou obnovit jednání o preventivní finanční pomoci pro Maďarsko. "Záruky ohledně nezávislosti centrální banky byly maďarskými úřady poskytnuty," řekl mluvčí Evropské komise Olivier Bailly.
Na konci loňského roku po problémech s propadem kurzu forintu a nárůstu výnosů z jeho dluhopisů se Maďarsko rozhodlo požádat Mezinárodní měnový fond o preventivní půjčku ve výši až 20 miliard eur.
