Padělání mincí či bankovek je totiž jedním ze sedmi nových "panevropských" kriminálních činů, které Evropská komise tento týden schválila. Podle návrhu bude moci Brusel žádat členské země, aby potrestaly pachatele, kteří se jednoho z těchto činů dopustili, a také určovat, jaký má být postih.
Mezi těchto sedm činů dále patří: podvody s kreditní kartou a šeky, praní špinavých peněz, obchodování s lidmi, napadání počítačových sítí viry, korupce v soukromém sektoru a znečišťování moří.
Zvažuje se také krádež duševního vlastnictví, rasová diskriminace či obchodování s lidskými orgány a tkáněmi.
Evropská komise uvádí, že postupuje v souladu se zářijovým rozhodnutím Evropského soudního dvora. Ten na základě případu týkajícího se ochrany životního prostředí přiznal soudu EU právo žádat členské země, aby z přestupků udělaly kriminální čin, a také diktovat délku trestu.
Každý nově zavedený evropský trestný čin musí být většinově schválen europoslanci a dále většinou hlasů členských zemí.
"Samozřejmě, že bychom tohoto našeho práva využili jen v případě naprosté nutnosti a v případě činů přesahujících hranice. Nechceme kriminalizovat celé evropské právo," řekl na dotaz MF DNES mluvčí evropského komisaře pro justici a vnitro.
Přesto jde o značně kontroverzní plán, který v Evropě vyvolává rozporuplné reakce, zejména Británie je proti. Znamená totiž průlomový přenos kompetencí ze států na Unii.
Dosud si státy pečlivě chránily právo určit, za co a na jak dlouho půjdou jejich občané do vězení. Nyní se může stát, že třeba Česko bude muset zařadit určitý čin mezi kriminální a poslat pachatele do vězení na dobu určenou v Bruselu, ač s tím samo nebude souhlasit.
