Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Brusel rozvířil otázku zrušení dekretů

  17:30aktualizováno  17:30
Evropská unie mluví díky svému komisaři o zrušení Benešových dekretů. Günter Verheugen u evropských poslanců ve Štrasburku vyvolal dojem, že česká vláda je ochotna dekrety zrušit. "Nic takového jsme neřekli," hájí se hlavní vyjednavač Česka v unii Pavel Telička. Nakonec se ukázalo, že Verheugen nemluvil o dekretech, ale o restitučním zákonu z počátku 90. let. Stále však není jasné, zda to udělal záměrně, nebo šlo o obyčejnou chybu.

"Pro soužití v rámci unie je významná otázka, zda česká právní praxe nevytváří diskriminační účinky při restituci majetku. S potěšením jsem zjistil, že česká vláda ze své strany zamýšlí posoudit tuto záležitost. Vítám i žádost Evropského parlamentu o nezávislou zprávu. Také Evropská komise nyní posuzuje všechny právní stránky této záležitosti," řekl Verheugen v Evropském parlamentu ve Štrasburku.

Češi se Verheugenovi diví
Světové agentury poté s odvoláním na jeho slova oznámily, že česká vláda je ochotna zrušit dekrety. Údajné výroky komisaře Verheugena, které agentury zveřejnily, okamžitě popřel i premiér Miloš Zeman. "Nevím, kde na to pan Verheugen přišel," prohlásil.

"Já jsem s panem Verheugenem na toto téma nejednal a rozhodně jsem ani v žádných jiných jednáních nekonstatoval, že vláda bude připravena předložit cokoliv. Myslím, že to mi ani nepřísluší," prohlásil hlavní vyjednavač Česka v unii Pavel Telička.

Komisařova slova následovala po jeho výrocích, kde označil Benešovy dekrety o vyvlastnění majetku za "překonané a nadále neúčinné" a za "otázku, která je svou podstatou nejen právní, ale především politická a morální". Ke zmatku přispělo i to, že nezávislá zpráva pro Evropský parlament, kterou tak oceňoval, se týká právě právního hodnocení dekretů.

CO JSOU BENEŠOVY DEKRETY

* Dekrety prezidenta Edvarda Beneše z let 1940 až 1945 obnovovaly ústavní pořádek Československa narušený "Mnichovem", okupací Čech a Moravy a osamostatněním Slovenska.
* Celkem bylo podepsáno a vyhlášeno 143 dekretů, z toho 17 ústavních, po válce je potvrdilo Národní shromáždění.
* Spor mezi českou a zejména německou stranou se vede zejména o tři dekrety, na jejichž základě byl konfiskován majetek Němců a Maďarů a "nepřátel českého a slovenského národa". Němci a Maďaři, kteří před rokem 1938 žili v Československu, navíc byli zbaveni československého občanství. Ze země bylo přinuceno odejít celkem 2,5 milionu Němců.
* V dekretech samých však odsun zakotven nebyl, o tom rozhodly vítězné mocnosti v Postupimské dohodě v srpnu 1945.
* Dekret, který umožnil konfiskaci majetku, napadl v roce 1995 u Ústavního soudu Rudolf Dreithaler a žádal jeho zrušení. Neuspěl. Soudci však konstatovali, že dekrety už "splnily svůj účel" a "více než čtyřicet let nezakládají právní vztahy".
* Podle advokátky Dagmar Burešové se v současnosti vede ještě několik desítek soudních restitučních sporů, které se Benešových dekretů dotýkají. "V jiných oblastech nemají dnes už dekrety v podstatě žádný vliv," říká Burešová. "Na druhou stranu, na jejich základě docházelo třeba k zestátňování půdy, zejména pro družstva. A ta byla zase v devadesátých letech privatizována dnešními majiteli," dodává.

Rakušané: Dekrety už jsou evropská otázka
Stejně přijali Verheugenovo vystoupení i evropští poslanci. Pro ně to byl signál, že unie mění svůj dosud odmítavý postoj k řešení otázky dekretů.

Tak rakouská poslankyně Ursula Stenzelová, která je spolupředsedkyní parlamentního výboru EU–ČR, prohlásila, že po komisařově vystoupení se z dekretů stává "jednoznačně evropská otázka".

Její krajan, socialista Hannes Swoboda přivítal Verheugenovo "potřebné vyjasnění" v otázce dekretů a dodal, že z hlediska rozšíření EU je důležité jen to, zda tyto akty nevedou k diskriminaci i v dnešní době.

Komisař nemluvil o dekretech, ale o zákonu
Verheugen totiž poslancům nevysvětlil, že v roce 1991 schválila česká vláda zákon o restituci majetku, který byl terčem řady kritik za to, že údajně diskriminoval některé poškozené. Právě tento zákon je nyní zdrojem unijních obav z diskriminace v Čechách.

Až Verheugenův mluvčí Jean-Christophe Filori se snažil vnést do celé věci jasno. "Zásadně a formálně dementuji, že komisař Günter Verheugen řekl nebo chtěl říci, že se Česká republika zavázala k přehodnocení takzvaných Benešových dekretů," prohlásil Filori a podotkl: "Evropská komise říká: dekrety jsou překonané."

Výroky diskutoval Verheugen s Kavanem
Unie se ale obává případů diskriminace "třeba na základě národnosti", k nimž mohlo dojít při restitucích. "Mluvíme o případných diskriminačních účincích československého zákona o restitucích majetku z roku 1991. Tečka," řekl Filori a ujistil, že komisařovy výroky "jsou založeny na diskusi s ministrem Kavanem".

Kavan při své návštěvě Bruselu počátkem března prohlásil: "Chápeme, že v době připojování k EU nemůžeme mít v zákonech diskriminační opatření. Evropská komise dosud nic takového nenašla. Bude-li něco takového nalezeno, vláda to vážně posoudí."

Benešovy dekrety pod 'bruselskou palbou'
Na Benešovy dekrety se v poslední době znovu soustřeďuje pozornost, a to nejen v České republice. Maďarský premiér Viktor Orbán nedávno prohlásil, že dekrety odporují právu EU a měly by být před vstupem ČR do unie zrušeny.

Řada výpadů proti dekretům zazněla v poslední době v Evropském parlamentu. Ozvaly se i hlasy, že Češi se na jejich základě dopustili genocidy vůči Němcům a Maďarům. Parlament zvažuje i vypracování vlastní analýzy.

Prahu ale v otázce dekretů několikrát podpořila Evropská komise. Ta se sice nevyjadřovala ke shodě dekretů s právem unie, její zástupce Rutger Wissels však uvedl: "Dekrety nejsou součástí vstupních jednání. To je názor komise. Ta je považuje za dvoustrannou záležitost." Tlak parlamentu opakovaně příkře odmítl i komisař pro rozšíření Günter Verheugen.

Česko dekrety rušit nebude
Česká republika důrazně odmítá spojovat své přičlenění k EU s dekrety. V unii hájí dekrety s tím, že německý majetek se vyvlastňoval i v jiných zemích Evropy a že o vyhnání Němců nerozhodly dekrety, nýbrž velmoci při jednání v Postupimi.

Západní země nicméně vyvlastňovaly majetek německého státu, ne lidí, kteří byli do války jejich občany. Velmoci v Postupimi rozhodly o vysídlení až poté, co dorazily zprávy o masovém zabíjení Němců v ČSR a Polsku.

Problém vyhnání sudetských Němců nastolil už v lednu premiér Miloš Zeman, když označil sudetské Němce za Hitlerovu pátou kolonu.

Autoři: , ,


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po měsíci v KLDR byla jako Severokorejci. Myslela jen na jídlo a vodu

Koreanistku Ninu Špitálníkovou jsme oblékli do šatů Karen Millen, šperky ALO...

Stačily jen čtyři týdny v KLDR a studentka koreanistiky Nina Špitálníková se začala chovat jako všichni Severokorejci....

Dvanáctiletý chlapec se nebál říct pravdu. Zachránil tím kamarádovi život

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl (vpravo) zachránil život o rok mladšího kamaráda...

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl pomohl zachránit život svého o rok mladšího kamaráda Jiřího Kadlece, který si při pádu těžce...



Na Manhattanu explodovala trubková nálož, útočil Bangladéšan

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde je hlášena exploze (11. prosince...

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde vybuchla nálož. Lékaři ošetřili čtyři zraněné. Výbuch zranil i muže,...

VIDEO: Skladníci obklíčili ujíždějící zloděje vysokozdvižnými vozíky

Skladníci v akci. Zloděje obklíčili vozíky

Zaměstnanci ostravské prodejny stavebnin společnými silami zadrželi trojici zlodějů, která se pokusila vykrást...

Odešla ke zpovědi a zmizela. Z vraždy po 57 letech usvědčili kněze

Závěrečná řeč texaského státního návladního v kauze Irene Garzaové (8. prosince...

Vlk v kněžském rouše. Tak označil texaský prokurátor bývalého kněze Johna Feita, který byl tento čtvrtek usvědčen z 57...



Další z rubriky

V Rusku vyvrcholil proces roku, exministr dostal za korupci osm let

Ruský exministr Alexej Uljukajev u moskevského soudu (15.prosince 2017)

Osm let ve vězení si odsedí bývalý ruský ministr hospodářství Alexej Uljukajev. Soud ho v pátek uznal vinným z přijetí...

EU posunula jednání o brexitu do druhé fáze, projedná přechodné období

Německá kancléřka Angela Merkelová na unijním summitu, kde se jednalo o další...

Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie souhlasili s posunutím vyjednávání o odchodu Británie z EU do druhé fáze,...

Polský „Fritzl“ dostal 25 let za mřížemi. Zneužíval manželku a dceru

Násilí (ilustrační foto)

Pětadvacet let za mřížemi stráví podle odvolacího rozsudku soudu v Gdaňsku osmačtyřicetiletý muž, jemuž přezdívají...



Najdete na iDNES.cz