Během sčítání hlasů se nejprve předpokládalo, že obě strany získají 32 křesel v parlamentu. Později ve středu se po sečtení téměř 90 procent hlasů ukázalo, že Netanjahuova strana Likud bude mít 31 křesel, tedy o jednoho poslance méně než koalice Modrá a bílá.
K vytvoření vlády by obě strany potřebovaly mít se svými spojenci z menších stran ve 120členném parlamentu dohromady většinu v podobě 61 křesel. Izrael tak zřejmě čekají náročná koaliční vyjednávání.
List The Times of Israel napsal, že ani jedna ze stran nebude schopna vytvořit vládu bez nacionalistické sekulární strany Izrael je náš domov někdejšího ministra obrany Avigdora Liebermana. Ta podle dosud sečtených hlasů získala devět křesel. Lieberman se ale již dříve nechal slyšet, že bude prosazovat širší koalici obou hlavních stran.
Deník také zároveň spočetl, že středolevicovo-arabský blok kolem Modré a bílé je schopen získat 56 křesel, zatímco pravicovo-náboženská uskupení kolem Likudu budou mít k dispozici o jednoho poslance méně. Budoucí premiér však v parlamentu potřebuje s koaličními partnery získat většinu v podobě 61 ze 120 křesel.
Sjednocená arabská kandidátka je podle dosud sečtených hlasů na třetím místě se 13 křesly, shodně po devíti mandátech získaly strany Izrael je náš domov a ultraortodoxní Šas. Aškenázský náboženský blok Jednotný judaismus dosáhl na osm křesel, koalice Pravice na sedm, středo-levicová koalice Strany práce a centristické strany Most získala šest křesel a levicová koalice Demokratický svaz pět poslanců.
Dosud sečtené výsledky nejsou konečné, jelikož ještě nebyly kromě části hlasů arabských Izraelců spočítány hlasy vojáků, diplomatů a pacientů v nemocnicích. Zároveň ale současné rozložení naznačuje, že bude pokračovat patová situace z voleb, které se uskutečnily dubnu a po kterých nebyl Netanjahu schopen sestavit koalici.
Modrá a bílá nechce Netanjahua ve vládě
Netanjahu po uzavření volebních místností v proslovu ke svým spolustraníkům z konzervativního Likudu řekl, že bude usilovat o vytvoření silné „sionistické“ vlády bez účasti arabských stran.
Modrá a bílá už dříve odmítla být ve vládě vedené Netanjahuem, kterému hrozí obžalování z korupce. Naopak Netanjahu by se zřejmě nechtěl podílet na vládě, v níž by nebyl premiérem.
„Počkáme na skutečné výsledky, ale stav věcí je takový, že jsme splnili svoji misi,“ řekl bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády Ganc stoupencům své strany v Tel Avivu. Dodal, že Netanjahu „se svou misí neuspěl“.
Ani premiér Netanjahu se ve středu ráno neprohlásil ani za vítěze voleb, ani nepřiznal porážku. Řekl pouze, že čeká na oficiální výsledky a že bude usilovat o sestavení „silné sionistické vlády“, která by odrážela názory „mnoha lidí země“.
Izraelský premiér rovněž připomněl, že americký prezident Donald Trump brzy zveřejní mírový plán pro Blízký východ. „A způsob, jakým budou vedena vyjednávání s Trumpem, určí budoucnost státu Izrael pro nadcházející generace,“ řekl Netanjahu. Proto podle něj Izrael potřebuje „silnou, stabilní a sionistickou vládu“.
Strany nyní čekají složitá koaliční jednání, která by mohla ohrozit politickou budoucnost Netanjahua.
Také Lieberman už během povolební noci vyzval k vytvoření velké koalice. „Máme pouze jednu možnost - národní, liberální širokou vládu zahrnující Izrael je náš domov, Likud a Modrou a bílou,“ řekl Lieberman svým stoupencům v Jeruzalémě.
Izraelci šli letos volit parlament už podruhé. Po dubnových volbách se Netanjahuovi nepodařilo sestavit většinovou koalici a Kneset hlasoval pro své rozpuštění. Hlasování se v úterý podle volební komise zúčastnilo 69,4 procenta oprávněných voličů, což je o necelé procento více než v dubnu.
