Že si to myslí paní, která je po uši ve vraždění namočená, není nic divného. Nemůžeme čekat, že se bude kát. K vraždění se vždy přilepuje nějaká ideologie, nějaké zdůvodnění, které z vraždy udělá jakoby akt spravedlnosti.
Za časů komunistického vraždění bylo Brožové dvacet osm let, z písařky ji komunisti dali do kurzů a povýšili na prokurátorku. Podílela se na vraždě nejméně tří lidí, ale dostala k tomu teorii, že je to správné. Tak prožila pěkný život.
Teď na jeho konci ji otravují, ačkoliv vše dělala správně. Nechme vražedkyni jejímu osudu. Zajímavé by bylo vědět, kolik jiných občanů si myslí totéž, co ona. Jak krkolomné bude případné zdůvodnění soudu, až z paní Brožové sejme vinu.
Komunismus má u nás pořád pěkné postavení a spoustu zastánců. Je to víra dobře vymyšlená. Slibuje ráj, spravedlnost a štěstí všem lidem nikoliv na nebi, nýbrž v budoucnosti.
Takový slib ospravedlňuje druhou část učení: ve jménu budoucnosti smíš krást, loupit, vraždit. Když nejsou komunisti u moci, mluví o tom ráji, když moc mají, praktikují to druhé.
Brožová bude mít hodně zastánců. Lidé ráj chtějí a málokdy jim dojde, jak snadno mohou také viset. Tak se na slib ráje rádi chytí.
