"Stížnost jsme dostali minulý týden," řekl iDNES.cz mluvčí Vrchního soudu v Praze Jan Fořt. Vrchní soud ale zatím o její stížnosti nemůže rozhodnout. Spis totiž zatím leží na Nejvyšším soudě, kam podala Polednová dovolání. "O spis jsme již požádali. Kdy ho dostaneme, ale nevíme," uvedl Fořt.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ale oddaluje námitka podjatosti, kterou odsouzená podala proti celému senátu vedenému Petrem Hrachovcem. Ten totiž loni vyhověl dovolání nejvyšší státní zástupkyně a nařídil pokračovat v procesu s Brožovou-Polednovou.
Soudy jej předtím zastavily s vysvětlením, že role prokurátorky v případu Horákové nebyla tak zásadní, aby ji šlo kvalifikovat jako vraždu, a proto je skutek promlčen. NS tehdy uvedl, že podobný čin promlčet nelze.
Teprve po vyřešení námitky se soud může začít zabývat samotným dovoláním, které dostal již v lednu. Bývalá prokurátorka požaduje zrušení rozsudku a zastavení trestního stíhání.
Sedmaosmdesátiletá Brožová-Polednová je dosud jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných procesů z 50. let. Pražský vrchní soud ji za to počátkem září loňského roku poslal na šest let do vězení - čtěte zde Prokurátorka dostala 6 let podle práva z roku 1852
Polednová tvrdí, že je natolik nemocná, že do vězení nemůže. Soudce kvůli tomu nechal loni vypracovat znalecký posudek, ze kterého vyplývá, že je schopna nastoupit do vězení, které bude splňovat přesně stanovené podmínky. Vězeňská služba následně uvedla, že je schopna takové podmínky zajistit. - čtěte zde Bývalá prokurátorka Polednová může i v 87 letech do vězení, rozhodl soudce
V její prospěch podala loni v září žádost o milost nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Prezident Václav Klaus se však rozhodl, že exprokurátorku neomilostní.
Polednová se dříve hájila také tím, že byla mladá, nezkušená a její podíl na vraždě nebyl nijak zásadní. Podle historiků tomu ale bylo naopak. Prokurátorka se účastnila také jiných politických procesů, a právě proto byla vybrána mezi žalobce Horákové.
Milada HorákováPrávnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími "zrádci režimu" a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti |
