Vylučuji jediné – že sám předseda ČSSD šel do sebe a politické angažmá své přítelkyni rozmluvil. Zlatou rybku, která má větší preference než kdejaký politik z Ústí nad Labem, by přece z rukou jen tak nepustil. Cukla sama, má víc rozumu než on.
Může být, že krasavici chystají jako rozvědčíka a záškodníka do jiných stran. Mohla by vstoupit do TOP 09, tam je všechno nové a nevykvašené, po hezké holce by mohli z neopatrnosti hrábnout. Jiřímu Paroubkovi by se mohlo líbit, kdyby škodila v ODS, mezi těmi fašisty. Těm by také mohla poplést hlavy.
Rozhodně jsme přišli o všelijaké svérázné politické úvahy a analýzy, jimiž mohla Brožová politické dějiny Paroubkovy vlády v ČSSD ověnčit, případně opepřit. Škoda to však není velká, Brožová nebyla sama. ČSSD může nabídnout mnohem kurióznější myslitele a onačejší esa, než je důvěřivá krasavice.
Hned třeba Lubomíra Zaorálka. Jeho přirovnání britské Konzervativní strany k hnědým, rozuměj nacistům, je hodno Nobelovy ceny, kdyby se dávala za pitomost. Tak řízné nápady směrem do Británie neměl ani v Rudém právu Kojzar blahé paměti, ani ostatní normalizační sluhové. To, co Zaorálek, by nevymyslela žádná blondýna na světě.
Jeho zahraniční politika evokuje pěkný vtip o blondýnách: Ptá se muž manželky blondýny, můžeš mi říct, proč jsi tak blbá, když jsi tak krásná? Manželka odpovídá: Krásná jsem proto, abych se ti líbila a blbá jsem proto, aby ses líbil ty mně. Na Zaorálka to sedí.
Pozadu nezůstává sám Jiří Paroubek. Jeho úvahy o protilidové politice Kalouskově také kandidují na zvláštní ocenění. Pokud by stát postihlo to neštěstí, že by mu Paroubkova strana zase vládla, dozvěděli bychom se, co to je politika lidová. Vtip je v tom, že i Paroubkova vláda by musela řešit financování zdravotnictví, penze, daně, rozpočty a moc jiných možností, než nabízel Kalousek, by po ruce neměla.
Když odškrtnete sladké řeči a populistické lži či nejapná hesla o zdravotnictví zadarmo, zůstanou vám v ruce zas jen peníze, náklady, výnosy a podobná ekonomická hejblata, která neokecá ani Paroubek. Kdyby vládl, musel by protilidovou politiku sladkými řečmi proměňovat na politiku prolidovou.
Dr. Rath ty proměny už zná. Byl pro zavedení regulačních poplatků, pak zase proti nim, a jestli mu dají zas úřad, bude je muset v nějaké přestrojené formě opět prosazovat, pokud bude chtít udržet a zvyšovat kvalitu lékařské péče.
V politice to často vypadá, jako by ji provozovaly jen blondýny. Ne ty ze života, to jsou osoby většinou zcela normální, chytré i hloupé jako brunety nebo holohlaví muži, nýbrž blondýny z vtipů. Nedivte se, politika není u nás oblíbené řemeslo a nepožívá mezi lidmi velké úcty a vážnosti. Nikdo nechce dát kluka nebo holku na politika. Zdálo by se, že do politiky chodí lidi z nouze. Nechytli se jinde, tak založí stranu a jdou do voleb.
Přesto v politice nějaké lákadlo vězí. Kolik už naivních a pošetilých lidí se u nás hlásilo a kandidovalo na prezidenta, že by to mohli dělat, kolik umělců už to popadlo a dobrovolně se chvíli zesměšňovali mudrováním o věcech veřejných, než je politika vyplivla pryč nebo voliči vyhnali. A nepoučí se nikdo. Předáci budou pořád vábit populární osoby s nadějí, že se v záři hvězd přihřejí i zvetšelé stranické kosti, a populární osoby budou na to vábení čas od času slyšet.
Je na voličích, aby touto nabídkou pohrdli.
