Nad odchodem do Itálie uvažovala i jedna ze starších zdravotních sester, která pracovala několik let na chirurgii. "Dostávala jsem minimální plat. Rozhodovala jsem se zda jít do zahraničí či soukromé ambulance. Zvolila jsem to druhé," říká žena, která nechce říci své jméno.
A tak například Fakultní nemocnice Brno, největší ústav na jihu Moravy, kde v současné době chybí asi sedmdesát zdravotních sester, chce řešit situaci přijímáním Slovenek, Ukrajinek a Polek. "Je to pro nás v současné situace jedno z mála možných řešení. České zdravotní sestry totiž nemůžeme sehnat," uvedl náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Fakultní nemocnice Brno Erna Mičudová.
Nejvíce středního personálu přichází do nemocnic ze zdravotních škol. Část absolventek ale do zdravotnictví vůbec nenastoupí, hodně jich také po několika měsících praxe odchází. "Ty, které vydrží pak jen výjimečně psychicky zvládají i několikrát do týdne dvanáctihodinové směny," vysvětlila Mičudová.
Nemocnicím nepomáhají ani úřady práce, které je nabádají, aby dávaly přednost tuzemským zdravotním sestrám. Většina z nich sice shání zaměstnání zdravotní sestry, ale nechce nebo nemůže pracovat v nemocnici. "Bývají to ženy po mateřské dovolené, které shánějí práci na šest hodin denně nejlépe dopoledne, taková ale najde uplatnění spíše v ambulanci u soukromého lékaře," uvedla mluvčí Úřadu práce Brno-město Ivana Drmolová.
