„Byla to rutinní operace, která se nijak nelišila startů, které letouny NATO pravidelně provádějí v jiných oblastech,“ uvedl velitel britské letky v Rumunsku Andrew Coe.
Systém včasného varování a kontroly NATO nejprve zaznamenal pohyb několika neznámých vojenských letounů letících nad Černým mořem. Ty byly později identifikovány jako dva ruské nadzvukové strategické bombardéry Tu-22 (“Backfire“ v kódování NATO).
Stroje se přiblížily západnímu pobřeží Černého moře a směřovaly na jih. Operační středisko vzdušných operací NATO ve španělském Torrejonu vydalo rozkaz k „ostrému“ startu a zachycení letounů britským letcům, kteří v červenci posílili ochranu vzdušného prostoru Rumunska.
Vystoupení britského Eurofighteru na Dnech NATO (září 2016):
18. září 2016 |
Z letecké základny Mihaila Kogalniceanu poblíž Konstanci vystartoval jeden ze čtyř strojů Eurofighter Typhoon. „Vše šlo podle očekávaní. Stáhli jsme si detaily, běželi k letounu a odstartovali v předepsaném čase,“ konstatoval pilot Lewis Cunningham.
Bombardéry sledoval do doby, než na jihu Černého moře opustily zájmový prostor, potvrdilo velení britského letectva. K vizuálnímu kontaktu ale nedošlo.
Tupolev Tu-22 "Backfire“ Nadzvukový strategický bombardér s měnitelnou geometrií křídel vyvíjený od konce šedesátých let 20. století a průběžně modernizovaný. Letoun byl původně primárně určen k útokům na seskupení amerických letadlových lodí a na pozemní cíle v rámci Evropy. Je uzpůsobený k nesení konvenční i jaderné munice.
|
Italové střeží sousední Bulharsko
Mise britských stíhačů v Rumunsku je součástí opatření, které Severoatlatická aliance přijala v roce 2014 v reakci na ruskou anexi Krymu a akce na Ukrajině.
Mají ujistit spojence na východní hranici NATO a odradit Rusko od agresivních akcí. Podobně také vzdušný prostor Bulharska střeží italské stíhačky Eurofighter.
Podobně jako v Pobaltí mají pohotovostní stroje startovat k letounům, které nekomunikují s řízením letového provozu, mají vypnuté automatické odpovídače nebo se přiblíží k chráněné zóně.
O pomoc se zajištěním vzdušného prostoru požádalo samo Bulharsko, které trápí nedostatek provozuschopných nadzvukových strojů. Už loni tamější parlament schválil dodatky zákona o obraně a ozbrojených silách umožňující, aby bulharský vzdušný prostor střežila letectva členských států Severoatlantické aliance v rámci takzvaného Air Policingu.
Bulharsko loni v létě zaznamenalo podle ministerstva obrany nejméně deset případů, kdy ruské vojenské letouny během letu nad Černým mořem porušily pravidla pro létání v mezinárodním vzdušném prostoru a musely k nim startovat pohotovostní stíhačky.
Ruské stroje se prý vždy přiblížily k bulharskému vzdušnému prostoru a měly vypnuté automatické odpovídače, tedy zařízení umožňující automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytující základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce.
Když je však transpondér vypnutý, středisko řízení letového provozu takový letoun bez identifikace označuje za neznámý cíl a startují k němu pohotovostní stíhačky. Tehdejší ministr obrany Nikolaj Nenčev označil lety ruských letounů za „provokaci“ a upozornil, že jde o vzdušný prostor nejen Bulharska, ale celé Aliance, jejímž členem jeho země je. Moskva obvinění odmítla.
