Nearneová byla za války neohroženou členkou tajné skupiny pro zvláštní operace (SOE). Jako agentka Rose působila tehdy třiadvacetiletá žena hluboko za nacistickými liniemi v okupované Francii. Pomáhala tu koordinovat činnost odbojářů, mimo jiné se starala i o přísun zbraní a výbušnin.
Během nebezpečné mise Nearneovou dvakrát zajalo gestapo. Poprvé se jí díky vybroušené francouzštině podařilo z pasti uniknout, podruhé už ale tolik štěstí neměla. Nacisté ji poslali do koncentračního tábora v Ravensbrücku a odtud do pracovního tábora ve Slezsku. I z něho se jí ale nakonec krátce před skončením války podařilo uprchnout.
O stařenčině pohnuté minulosti přitom neměl žádný z jejích krajanů ani potuchy. Žena totiž o svém válečném nasazení nikdy nemluvila. Pravda vyšla najevo až po její smrti. Protože nebyl nikdo, kdo by se o pohřeb Nearneové postaral, pátrali úředníci v jejím bytě po dokumentech, které by je přivedly na stopu případným příbuzným. Místo nich ale našli písemnosti a medaile, které odhalily stařenčinu hrdinnou minulost.
"Je ironie, že tato dáma se svým výcvikem pro SOE si to s sebou nesla po zbytek života a zůstala v takovém utajení, že o ní s překvapením mluvíme až po její smrti," řekl v rozhlasové stanici BBC John Pentreath z Královské britské legie.
Právě tato organizace, která se stará o britské vojenské veterány a o zachování památky na ně, se teď ujala příprav stařenčina pohřbu. "Vzdáme jí čest a úctu, jakou si zaslouží," řekl Pentreath s tím, že rozloučení s utajenou válečnou hrdinkou proběhne příští týden.
