Královský palác však zároveň ujišťuje, že diář panovnice je pořád nabitý. Královna, která v minulém roce oslavila 60 let na britském trůnu, se jen loni zúčastnila 425 oficiálních akcí. Dvůr se tak evidentně snaží bagatelizovat jakékoliv náznaky, že v rozhodnutí hraje roli její zdravotní stav.
Hlava rodu Windsorů totiž musela začátkem března do nemocnice kvůli gastroenteritidě, tedy střevním a žaludečním potížím. Alžběta II. se přesto těší dobrému zdraví a v pátek si byla ve Windsoru i zajezdit na koni, píše list the Daily Telegraph na svém webu.
Vzápětí však uvedl, že je v královských kruzích už několik měsíců otevřeným tajemstvím, že sedmaosmdesátiletá královna se už nevypraví do žádných vzdálených zemí Commonwealthu čili sdružení Spojeného království a jeho bývalých kolonií a dominií, jako je Austrálie či Nový Zéland.
Kontroverze kolem summituZpráva o královnině neúčastni na letošním summitu zemí Commonwealthu přichází v době, kdy se řeší jiná kontroverze kolem jednání. Bude se totiž konat na Šrí Lance, která je obviňována z potlačení lidských práv během posledních šesti měsíců občanské války. Už dříve se totiž objevily zprávy, že šrílanská armáda v závěrečné fázi útoků na tamilské separatisty zabila při ostřelování desetitisíce civilistů. Separatisté je pro změnu údajně používali jako lidské štíty. Například kanadský premiér Stephen Harper už prohlásil, že bude summit kvůli místu konání bojkotovat, a požaduje vyšetření válečných zločinů. Královský palác ovšem tvrdí, že královnino rozhodnutí s tímto nesouvisí. "Nemá to co do činění s politickou situací na Šrí Lance. Klíčové je, že královna bude reprezentována, i když tam nebude osobně," uvedl mluvčí Buckinghamského paláce (britská média jména mluvčích obvykle nesdělují). |
"Všechny dálkové cesty budou řešeny případ od případu. Například vévoda z Edinburghu (královnin manžel) byl před dvěma týdny v Kanadě. Nejsou tady žádné náznaky, že by královnin diář měl být méně nabitý. Je to součást pokračujícího procesu ohledně královniných dálkových cest," uvedl mluvčí paláce.
Britská královna vždy patřila k velkým zastáncům britského společenství 54 zemí světa (Commonwealthu), jehož je formální hlavou. Za dobu své vlády nenavštívila pouze dvě členské země - Kamerun, který se ke společenství přidal v roce 1995, a Rwandu, jež do něj vstoupila před čtyřmi lety.
A jednání, která se konají každé dva roky, nepropásla panovnice poslední čtyři desetiletí. Naposledy se tak stalo v roce 1971, kdy ji od cesty odradil tehdejší britský premiér Edward Heath. Británie totiž čelila mnoha otázkám členských zemí kvůli prodeji zbraní JAR, kde vládl rasistický režim.
Odborník na královský dvůr Richard Fitzwilliams proto její neúčasti přikládá relativně velký význam. "Není pochyb o tom, že její neúčast na summitu je jasným znamením toho, že ve svých sedmaosmdesáti letech se jí dostalo rady, že je důležité, aby vyvážila své pracovní vytížení," řekl britskému listu.
Od roku 1984 se zúčastnila zhruba 15 tisíc oficiálních akcí, a to v různých koutech světa. "Uvědomme si, že máme sedmaosmdesátiletou panovnici, která má jednadevadesátiletého manžela. Za posledních tisíc let jsme v královské rodině nic takového nezažili," podotkl Fitzwilliams.
Na listopadovém summitu na Šrí Lance ji tedy vůbec poprvé zastoupí korunní princ Charles. A pro něj to bude významný a symbolický okamžik, upozornil list The Guardian s tím, že je to poprvé, co tak učiní teprve následník trůnu.
"Tento krok bude interpretován coby příprava na to, aby se stal příští hlavou Commonwealthu, i když nemá automatický nárok na tuto pozici," píše list. V posledních letech se už objevily názory, že by příštím lídrem mohl být i někdo zvolený. A nikoliv princ Charles z titulu nástupnictví po své matce.
Charles prý ale o tuto roli stojí. Bude to však nakonec na vládách jednotlivých zemích, jak o symbolickém postu rozhodnou. Například australská premiérka Julia Gillardová v minulých měsících nicméně naznačila, že ona se přiklání k tomu, aby post zastával britský následník trůnu.
