Britové odsoudili invazi do Iráku. Chyběly důkazy o Husajnových zbraních

Britská vyšetřovací komise tvrdě odsoudila invazi do Iráku v roce 2003. Británie se do ní zapojila bez uspokojivého právního základu a podryla tak autoritu OSN, oznámil její šéf John Chilcot. Západ podle něj neměl uspokojivé důkazy o tom, že někdejší prezident Saddám Husajn vlastní zbraně hromadného ničení.

„Británie se do vojenské invaze zapojila předtím, než mohly být využity všechny mírové prostředky,“ konstatoval šéf vyšetřovací komise. Vstup západních vojsk na území Iráku podle něj neměl uspokojivý právní základ, nečekalo se ani na souhlas Rady bezpečnosti OSN.

Třetí britská komise

Britskou účastí v invazi do Iráku se už před 12 lety zabývala komise vedená lordem Robinem Butlerem. Zkoumala zejména kvalitu výzvědných podkladů.

Ve zprávě, zveřejněné v červenci 2004, pak konstatovala, že se britské tajné služby dopustily významných chyb a Irák neměl zásoby zbraní hromadného ničení.

Blair bezprostředně po zveřejnění Butlerových závěrů v parlamentu řekl, že jeho úřad její závěry přijímá.

Mezi roky 2003 a 2004 v Británii fungovala ještě komise vedená Brianem Huttonem. Zabývala se okolnostmi smrti zbrojního experta Davida Kellyho.

Ten byl v červenci 2003 nalezen mrtev poté, co byl identifikován jako zdroj informací BBC o tom, že vláda zveličovala nebezpečí, aby ospravedlnila účast ve válce.

Americké zprávy o tom, že Saddám Husajn vlastní zbraně hromadného ničení, byly podle Johna Chilcota nepodložené, ačkoli je před invazí nikdo nezpochybnil. Komise navíc konstatovala, že plánování celé akce bylo zcela nepřiměřené.

Vyšetřování přiměřenosti celé invaze Britům trvalo sedm let. Komise vyslechla více než 150 svědků a prostudovala 150 tisíc stran dokumentů.

Blair přiznal odpovědnost za chyby. Jednal prý v dobré vůli

Britská vláda podle Chilcota podcenila hrozby, které může invaze přinést. Měla počítat s nejistotou, do níž vojenský zásah a svržení Saddáma Husajna celou zemi uvrhne a z níž teď těží třeba teroristické hnutí Islámský stát.

Tehdejší premiér Tony Blair navíc podle Chilcotovy komise dostal varování, že účast Spojeného království na invazi povede k útokům teroristické sítě al-Káida na britském území. Kabinet rizika podcenil, atentáty v londýnském metru a autobusech si pak v červenci 2005 vyžádaly 56 obětí.

Protiváleční aktivisté a příbuzní 179 britských vojáků, kteří v Iráku zahynuli, podle agentury AP doufají, že zpráva Chilcotova týmu umožní stíhat expremiéra Blaira pro případné válečné zločiny.

„Za jakékoli chyby přijmu plnou odpovědnost bez výjimek a výmluv,“ reagoval na zprávu Chilcotovy komise expremiér Tony Blair. „Rozhodnutí jsem přijal v dobré vůli a věřil jsem, že je v nejlepším zájmu země,“ řekl agentuře Reuters. Vyšetřovatelé uznali, že Blair vládu ani parlament úmyslně neklamal.

Husajn skončil na popravišti, zbraně se nikdy nenašly

Spojené státy do Iráku vpadly v březnu 2003. Spolu s nimi vyslaly svou armádu do země také Velká Británie a Polsko.

Během invaze padl autoritářský režim Saddáma Husajna, samotný prezident skončil na popravišti. Zbraně hromadného ničení se však v Iráku nikdy nenašly. Boje si vyžádaly přes 100 tisíc mrtvých civilistů.

Ještě v roce 2008 působilo v Iráku 165 tisíc amerických vojáků. K misi se po prvotní invazi připojily i koaliční síly včetně Čechů. Poslední americká bojová brigáda ze země odešla v srpnu 2010.