Indie v lednu prezentovala zjištění svých ochránců zvířat, které svými optimistickými závěry překvapilo nejednoho odborníka. V roce 2011 napočítaly úřady v Indii 1 706 tygrů, v roce 2014 již 2 226.
Ohrožený druh tedy zaznamenal nárůst populace asi třicet procent. Podle ministra životního prostředí Prakáše Džavadékary to bylo díky vládním opatřením, která se soustředí na zefektivnění ochrany tygrů (více o zveřejnění indické studie se dočtete zde).
Nevěrohodný index otroctvíNejedná se o první případ, kdy se při informování o aktivistické problematice vloudila do statistik chyba. Na sklonku loňského roku server se například ukázalo, že Organizace Walk Free Foundation, která připravuje každoroční globální index otroctví, totiž používá nepříliš vhodné statistické metody. Ten jen minimálně vychází z průzkumů a ve většině států otroctví stanovuje na základě odhadů a podobností s jinými zeměmi (více o stanovování indexu otroctví se dočtete zde). |
Radost Indů však nyní zchladila studie Wildlife Conservation Research Unit Katedry zoologie Oxfordské univerzity. Tamní vědci se na překvapivá čísla podívali a podrobili je důkladné analýze. Výsledek? Růst populace tygrů rozhodně není tak raketový, jak prezentuje indická vláda. Podle všeho za to může nevhodná statistická metoda a nedostatek empirických dat, píše server The Independent.
Nevhodný statistický model
Hlavní problém se skrývá ve využití modelu s „kalibračním indexem“. Ten se využívá v případech, kdy nelze pozorováním potvrdit výskyt všech žijících členů určitého druhu. Indie ho využívá od roku 2005. Při jeho použití se využívají například snímky z fotografických pastí, data z očipovaných zvířat, ale také méně spolehlivé zdroje jako jsou stopy. Takto získaná data se následně aplikují na celé zkoumané území.
Vědci z Oxfordu však upozorňují, že v případě počítání tygrů je tento model krajně nevhodný. Výsledky indické studie jsou tak spíše pouhý odhad než vědeckou prací.
„Kalibrační index funguje dobře tehdy, pokud pracujeme s daty s vysokou korelací a konzistencí. Často však taková data nemáme a mnoho z nás včetně mě (...) používá tuto metodu bez vyhodnocení jejích rizik,“ myslí si jeden ze spoluautorů oxfordské studie David Macdonald. Dodává, že při počítání ohrožených druhů by se měly používat přesnější metody s větší výpovědní hodnotou.
Britové navrhují použití vhodnějších modelů
Pochybení ve zpracování původního průzkumu potvrzuje i Ullas Karanth z indického Národního institutu pro ochranu tygrů. Studie podle něj obsahuje statistické chyby při sběru dat, kalibraci i extrapolaci. „To podkopává věrohodnost celé věci,“ myslí si.
Lesníci v Indii zastřelili tygra „lidojeda“. Zabil sedm lidí, tvrdí |
Souhlasí s ním Arjun Gopalaswamy, vedoucí oxfordského týmu. Zároveň Indům navrhuje řešení. „Metoda kalibračního indexu počítá s předpokladem, že detekce výskytu zvířat je vysoká a neměnná. To však však ve skutečnosti téměř nejde zajistit. Existuje však mnoho flexibilních metod, jenž vyvinuli za uplynulá desetiletí ekologičtí statistici. Tyto metody umí zpracovat hrubá terénní data do přesných výsledků,“ uvedl Gopalaswamy pro server Times of India.
Britská studie pouze konstatuje, kde indičtí ochránci zvířat chybovali a jejich výpočty nijak neupřesňuje, protože k tomu nemá ani vhodná data.
