Británie se tak vrací do 60. let, kdy vlastně v Evropě zavedla aplikaci heroinu pod dohledem lékařů v rámci léčení. Tato politika zkrachovala před začátkem 70. let na tom, že se heroin začal předepisovat ve značném množství, a ordinace některých lékařů se tak vlastně staly jedním z kanálů, jak se snadno dostat k drogám.
Nyní je vše teprve v začátcích - dnes je v Británii v tomto programu jen asi 400 pacientů. Podle vládních statistik je přitom v zemi asi čtvrt milionu heroinových narkomanů.
Drogu budou narkomani dostávat pouze v případě, že již budou vyčerpány ostatní možnosti. Lékaři také zaručí, že pacienti budou mít přístup k pouze přesně dávkované „kúře“ a že vše bude probíhat za přísných bezpečnostních a hygienických podmínek. Vláda také slíbila, že bude pokračovat v pronásledování obchodníků a boji proti pašování drog, ale zesílí snahu o prevenci a léčbu.
Ministr vnitra David Blunkett zároveň svým novým programem zrušil většinu cílů, které vláda oznámila před čtyřmi lety jako svou desetiletou strategii pro boj s narkomanií. Popřel však, že by se strategie svého předchůdce a nynějšího ministra zahraničí Jacka Strawa zřekl. Označil ji za příliš ambiciózní, což opozice v parlamentu přivítala hurónským smíchem.
Straw předpokládal, že do roku 2005 bude sníženo množství tvrdých drog na britském černém trhu o čtvrtinu a do roku 2008 o polovinu. Blunkett tyto cíle zmírnil a přidal k nim pomoc afghánské vládě ve snaze snížit produkci opia. Chce zvýšit výdaje pro policii na protidrogové operace v příštím roce zhruba o půl miliardy liber.
Pokračovat a rozvíjet se bude též poměrně úspěšný program drogové léčby ve věznicích. Nová strategie vlády navíc kromě výrazného zvýšení výdajů na boj proti narkomanii předpokládá nárůst počtu center pro léčbu drogově závislých a zahájení rozsáhlé protidrogové kampaně zaměřené především na mladou generaci.
