Ačkoli to dnes vypadá jako sci-fi, můžeme se jednou dočkat toho, že policie bude monitorovat čistotu ovzduší a rozmísťovat své síly podle aktuálního výskytu zplodin, píše web stanice BBC.
Znečištěný vzduch má podle vědců vliv na úmrtí sedmi milionů lidí ročně. Není vyloučeno, že některé studie brzy dojdou k závěru, že k tomuto číslu je možné přidat i případy vražd či zabití ve znečištěných oblastech.
Nejbezpečněji je na Vysočině, kriminalitě vévodí velká města |
Například loňská studie Sefiho Rotha z Londýnské ekonomické školy dospěla k závěru, že v mnoha londýnských obvodech dochází k těžším zločinům ve dnech, kdy je ve vzduchu více škodlivých částic. Týkalo se to jak dělnických čtvrtí, tak bohatších rezidenčních zón.
Vědec sice připustil, že jde o náhodnou časovou korelaci, avšak začal jev zkoumat podrobněji, aby potvrdil možnou příčinnou souvislost. Věnoval se proto podrobnému dennímu výzkumu malých oblastí, mezi nimiž se v závislosti na směru větru pohybovaly masy znečištěného vzduchu. „Prostě jsme ten mrak každý den sledovali a zjišťovali, co udělá s úrovní zločinnosti tam, kam se dostane... Zjistili jsme, že kamkoli přijde, počet zločinů vzroste,“ vylíčil Roth.
Jeho studie však nenaznačuje možnou souvislost mezi škodlivými částicemi ve vzduchu a výskytem vážných zločinů. To se loni povedlo Američanu Jacksonu Luovi z massachusettského institutu MIT, který srovnával data z tisíců amerických měst za devět let.Tam, kde lidé dýchali špinavější vzduch, se podle něho ve výraznější míře dařilo závažným zločinům jako jsou loupeže, znásilnění či vraždy. I v tomto případě mohlo jít o náhodnou souvislost nezávislých jevů, avšak výsledky se nezměnily ani v případě, kdy autor zohlednil sociální faktory jako výši příjmů či nezaměstnanost.
Počet trestných činů podle policie klesá |
Další studie naznačuje, že dlouhodobé vystavování lidí špinavému ovzduší může mít vlliv na potenciální kriminální sklony u mládeže.. Tým Diany Younanové z Jihokalifornské univerzity dospěl k závěru, že dospívající mládež získává častěji návyky ke špatnému chování, když dýchá vzduch obsahující škodlivé mikročástice.
Tyto výzkumy jsou pouze začátkem hledání možných souvislostí a vědci se shodují, že potřebují nalézt další důkazy. Vládnoucí politici by se však podle nich měli držet příkladu zemí, které úroveň znečištění ovzduší rychle snižují. A tam, kde se to nedaří vládám, by se měli o vzduch, který dýchají, zajímat sami obyvatelé. Prospěje to jejich fyzickému a duševnímu zdraví i slušnému chování, uzavírá BBC.
